AKTUALIZACE: Spor o plzeňskou dlažbu na náměstí graduje. Památkáři ostře kritizují postup

Úřad tím navazuje na ostrou diskuzi, která se v západočeské metropoli rozhořela na začátku prázdnin. V našem předchozím článku ZDE jsme podrobně popsali názorový střet mezi památkáři z NPÚ a Odborem památkové péče Magistrátu města Plzně. Zatímco město tehdy argumentovalo, že ořezáváním hran kamenných desek starou dlažbu zachraňuje a pouze odstraňuje historické defekty, nově zveřejněné záběry přímo z realizace podle NPÚ ukazují absurditu celého postupu.

Podle zástupců Národního památkového ústavu v Plzni dochází při dláždění k paradoxní situaci. Historické žulové desky jsou nejprve strojově seříznuty a následně se řemeslníci ručně pokoušejí vrátit jim opotřebovaný vzhled.

„Fotografie zachycují strojně ořezané historické kamenné desky a probíhající ruční úpravu nově vzniklých hran již po položení desek na chodník, zřejmě s cílem navodit dojem přirozeného opotřebení, které bylo v předchozím kroku strojově odřezáno,“ uvedl Národní památkový ústav Plzeň ve svém vyjádření na sociálních sítích.

Podle památkářů takový postup zcela popírá smysl ochrany památek. „Paradoxem celého postupu je, že původní historické hrany byly odstraněny proto, že byly považovány za příliš poškozené, zatímco nově vzniklé strojní řezy jsou následně ručně upravovány, aby nepůsobily jako nové,“ kritizuje úřad.

Státní památková péče dlouhodobě upozorňuje, že hodnota historického jádra Plzně, které je od roku 1989 městskou památkovou rezervací, spočívá právě v detailech a stopách času. Současným zásahem však podle nich tato hodnota nevratně mizí.

„Historické desky tak přestaly existovat ve své autentické podobě. Z jejich materiálu vzniká nový prvek, který již ale není nositelem původně dochovaných historických hodnot daných užíváním a opotřebením v průběhu času. Z pohledu památkové péče představuje původní historický materiál, jeho povrch, stopy ručního opracování i přirozeného více než stoletého stárnutí nenahraditelné hodnoty kulturní památky,“ vysvětlují plzeňští památkáři z NPÚ.

Celou rekonstrukci západní části náměstí proto vnímají spíše jako vytvoření novodobé napodobeniny. „Nejde tedy o obnovu historické dlažby, ale o vytvoření její nové stylizované podoby za cenu zániku té původní. Smysl takto provedeného zásahu zůstává nejasný, poškození památkových hodnot je však zřejmé,“ uzavírá Národní památkový ústav Plzeň.

Plzeňský magistrát ústy vedoucího Odboru památkové péče Karla Zocha již dříve odmítl, že by šlo o ničení. Město tvrdí, že úprava hran je nutná kvůli bezpečnosti a pohodlí chodců, jelikož původní kameny byly po desítkách let rozebírání kvůli opravám inženýrských sítí značně poškozené. Podle vyjádření města se upravená dlažba pouze přibližuje podobě z konce 19. století, kdy ještě nebyla poničená. Podrobně jsme psali ZDE.

AKTUALIZACE:

Ve čtvrtek 16. července v odpoledních hodinách reagovala na kritiku NPÚ Plzeň plzeňská radnice. Podle vyjádření mluvčí šlo o pochybení konkrétního dělníka, který už na stavbě nepracuje:

„Národní památkový ústav v Plzni ve středu 15. 7. 2026 zveřejnil fotografii chybně opracovaných historických kamenných desek na náměstí Republiky v Plzni. Památkáři z plzeňského pracoviště NPÚ ve svém vyjádření předjímají, že takový stav je cílený a finální. Město Plzeň takové tvrzení důrazně odmítá, avšak nerozporuje správnost fotografie. Jedná se o desky, které byly až na stavbě nesprávně opracovány kameníkem, který byl ze stavby neprodleně vykázán. V rámci stavby bude sjednána náprava, celá událost bude podrobněji řešena na nejbližším kontrolním dnu,“ uvedla mluvčí města Eva Barborková.

Foto dlažby FB Národní památkový ústav Plzeň, ilustrační QAP