"Musíme přežít krizi," řiká kastelán horšovskotýnského zámku

Během první víkendu Dnů evropského dědictví se lidem otevřely i jinak nepřístupné prostory Státního hradu a zámku Horšovský Týn. Kastelán Jan Rosendorfský ukázal návštěvníkům například právě upravovanou konírnu či půdu a krovy jižního křídla, které jsou vysoké jako třípodlažní dům. Prozradil také, že bez podobných akcí, by památky jen stěží financovaly nejnutnější opravy.

Jak jste spokojeni se zájmem o speciální prohlídky, čekali jste takový zájem?

Snažíme se zámek profilovat tak, aby to byl zámek rodinný, aby si tady každý něco našel. Obecně návštěvnost na hradech a zámcích klesá. My už jsme tímto víkendem splnily návštěvnost loňského roku, takže nám naopak roste. Asi jsme zvolili správně, že se snažíme udržet vstupné v rozumné rovině a nabízet návštěvníkům akce, které zaujmou celou rodinou. Nejsou to jen prohlídky s kastelánem, ale třeba přes léto to byla výstava Arabela, kterou navštívilo více než pět tisíc lidí, nebo teď výstava militarií. Tamto bylo víc pro holky a mámy, tohle víc pro kluky a táty.

Co Vy sám osobně považujete při tom okruhu za největší lákadlo, něco, co lidé jinde neuvidí?

Já to těžko posoudím, protože pro mě chození po půdě znamená pracovní záležitost. Já se tam nejdu kochat, ale něco tam dělat. Uvědomuju si ale dobře, že pro lidi je to vzácnost, dostat se do prostor, které jsou nebývalé už jenom svojí rozhlohou. Na jižním křídle, ta střecha, to je třípatrovej panelák. Chceme to lidem ukázat jako romantickou záležitost, ale na druhou stranu také prezentovat práci památkového ústavu, protože ukazujeme, jak to vypadá před rekonstrukcí a jak po rekonstrukci, ten rozdíl je poměrně markantní a já jsem přesvědčený, že člověk, který platí daně, tak má právo vidět, kam ty peníze tečou, takže při té příležitosti i prezentujeme, kam ty peníze, které sem za posledních dvacet let natekly, kde jsou uložený.

Jaké jsou první reakce návštěvníků, když třeba na tu půdu vstoupí? Co nejčastěji slyšíte?

Není to zase tak, že by dělali: Ách! Nebo něco takového, spíš mě překvapuje, že nejsou otrávení. Měl jsem obavu z toho, že těch informací je na ně poměrně hodně a že to není zas až taková bomba, že by u toho někdo musel omdlívat, ale vlastně i ty zkušenosti, co máme, když provázím v krovu kostelav Všech svatých v Horšově, tak je u lidí vidět úcta k té staré práci. Taková prohlídka není pro úplně tuctového návštěvníka. Ne každý návštěvník to vyhledává, a vůbec si nedovedu představit, že bychom to dělali třeba celé léto. Ale je výborný, že při těch Dnech evropského dědictví je k tomu mimořádná příležitost a jsem přesvědčený, že lidi, kteří mají zájem o architekturu a památky, si na to čas udělají a vyrazí se podívat. Je pravda, že letos je to poprvé, co je to i víc zpoplatněno, ale nedá se nic dělat. Situace je tak děsivá a my jsme momentálně v řadě adeptů na nějaké státní peníze opravdu až úplně poslední.