Děti četly celou noc, usnuly až nad ránem

19.02.2010 9:28

Naše redaktorka se zúčastnila čtenářského maratonu. Spolu s dětmi strávila noc v budově školy v "rozjímání" nad knížkami. Jak noc probíhala, jak se žákům akce líbila?

V osm hodin ráno 18. února začaly na Základní škole v Komenského v Sušici ulici první děti číst připravené knížky, začínalo se od nejmenších a proto Slabikářem. Vždy celá třída se sešla v místnosti s mikrofonem, v hlasitém čtení se děti střídaly.Pro děti z prvního stupně byly připraveny takové knížky jako Ferda Mravenec, Povídání o pejskovi a kočičce nebo Čtyři a půl kamaráda. Ti větší pak louskali Robinsona Crusoa, Klostermanovu knihu povídek Bílý samum či Nekonečný příběh.

Když odpoledne za většinou žáků zaklaply dveře školy, jednadvaceti dobrovolníkům z osmé a deváté třídy maraton teprve začínal.

Nejprve se všichni posilnili večeří, kterou organizátoři připravili a rozložilo se provizorní spaní ve školních družinách. Číst se však ani na moment nepřestalo, dodržoval se předem připravený rozpis čtenářů. Kdo zrovna nečetl, krátil si čas u počítače, stolními hrami, filmem nebo dokonce domácími úkoly.

Pro většinu dětí byla zkušenost s nocováním ve škole velkým zážitkem. Většina jich také až do brzkých ranních hodin vůbec nešla spát. Čilý ruch dětí začal utichat až kolem páté hodiny, všechny děti chtěly být až do posledního dechu "při tom". Po půl sedmé už bylo třeba k snídani většinu budit z hlubokého spánku.

Úderem osmé ukončila učitelka českého jazyka a vrchní organizátorka akce paní Libuše Rebstöcková čtenářský maraton. Kdo chtěl, měl možnost až do 11 hodin spánkový deficit dohnat, našly se ale i děti, které šly rovnou na vyučování.

Zeptala jsem se dětí, proč se k nočnímu maratonu přihlásily, co od něj očekávaly. Nejčastěji padala v odpovědích slova jako zážitek, zábava, být pryč z domova, užít si. Jako nápad se jim čtenářský maratón jevil originální. Na otázku, zda doma čtou, mi Zdeňka Hrabová odpověděla: "Občas ano, někdy kvůli tomu chodim spát až v jednu," a dodala, že výběr četby mohl být na maratonu lepší. "Možná by mohli vybrat lepší knížky. Třeba horory. Ty čtu doma večer a pak se bojím, že se něco stane." Jiřímu Chudému už doma čas na čtení nezbývá: "Přijdu domů ve čtyři, pak úkoly, není kdy číst."

Únavu a absenci spánku zvládali dobře i učitelé, kteří měli dozor nad žáky rozdělený do dvou nočních směn a vystřídali se s úderem druhé hodiny ranní. Jak mi řekl pan učitel Miroslav Kučera, který je po mnoha letech strávených na ZŠ v Komenského ulici již v důchodu a na maraton přišel vypomoci: "Vstát na druhou nebyl problém. Před tím jsem trochu spal, tak od jedenácti. Já to hlavně dospím přes den. Horší to mají kolegové, kteří jdou ráno učit. Ale vím, že to zvládnou. Konec konců mohou odpočívat celý přístí týden, máme prázdniny."

SDÍLEJTE ČLÁNEK

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT