Věřte, nevěřte: Maskované útočníky policie hledala marně

Plzeňští policisté se zabývali oznámením o loupežném přepadení, ke kterému mělo dojít v noci ze 6. na 7. září poblíž centra Plzně. 42letý oznamovatel uvedl, že měl být napaden dvojicí maskovaných mužů.

„Ti ho měli udeřit do hlavy, následkem čehož měl upadnout do bezvědomí. Policistům dále sdělil, že se probudil až druhý den kolem půl dvanácté dopoledne a zjistil, že mu chybí černá taška s osobními věcmi v hodnotě 3 tisíce korun. Policisté začali oznámení bezodkladně prověřovat a po údajných pachatelích pátrat,“ řekla Michaela Raindlová, mluvčí policie.

Policisté při prověřování případu zjistili, že vše bylo jinak. Muž následně přiznal, že si přepadení i krádež svých věcí vymyslel. „Uvedl, že pravděpodobně vlivem požitého alkoholu usnul v křoví poblíž Rooseveltova mostu a tašku s věcmi nejspíš někde ztratil, případně někdo využil jeho opilosti a tašku mu odcizil. Policisté tak nakonec nepátrali po dvou maskovaných útočnících, ale museli se zabývat především tím, co se skutečně stalo,“ vysvětlila Raindlová.

Policie varuje před vymyšlenými oznámeními

Mluvčí policie v této souvislosti upozorňuje, že podobná oznámení přitom nejsou jen „nevinným výmyslem“. Každé oznámení o napadení nebo krádeži musí policisté prověřit. Znamená to nasazení policistů, jejich času a dalších prostředků, které mohou v danou chvíli chybět u skutečných událostí, při kterých někdo opravdu potřebuje pomoc.

Uvádět smyšlené skutečnosti a zaměstnávat policisty pátráním po neexistujícím pachateli rozhodně není legrace. Takové jednání může mít pro oznamovatele také právní následky, a to v závislosti na konkrétních okolnostech a závažnosti jednání jak v rovině přestupku, tak i trestného činu.

Policie proto upozorňuje, že oznámení události by vždy mělo odpovídat skutečnosti. Každé smyšlené oznámení totiž může zbytečně zaměstnat policisty, kteří v danou chvíli mohou být potřební někde úplně jinde.

Foto: ilustrační