Kuky byl skutečný! prozradil Jan Svěrák

Natočil jste pohádku, ale říkáte, že jste netušil, jak moc se bude líbit dětem. Točil jste ji tedy pro dospělé?

Já doufám, že je to film více pro dospělé než pro děti. Ale kde jsme zatím byli, tak děti to měly vždycky za ´svůj´ film, takže asi ho pochopily velmi dobře. Víte, my dospělí často žijeme v mylné představě, co děti chtějí. Že chtějí takové ty načinčané růžové patlaniny a ono to tak není. Jediné na co se děti ptaly, jak jsem to udělal, že Kuky žije. Dospělí trochu naznačovali, že některé scény děti špatně nesly, ale kdyby tam nebylo to, jak Kuky trpí a je mu strašně zle, tak by tam nemohlo být ani to pěkné, jak ho zvířátka přijdou zachránit za to, že jim také pomohl. Staré české pohádky, to jsou hororry! V čem to bylo, jak kůň říká Jiříkovi, aby mu usekl hlavu? Správně, v Bajajovi... tak na mne nechoďte s Kukyho pilinami! (smích)

Kde se vzalo jméno Kuky?

To jméno těžko dohledáme, ale nejspíš to přinesla produkční Monika Šplíchalová. Její dcera má plyšového pejska, který se jmenuje Kuky a Monika vyprávěla, jak ho jednou nechali na chalupě. Dcera dva dny brečela, a že co bude Kuky jíst, bude mu zima, bude tam sám. Nakonec museli na chalupu pro Kukyho jet. Aby tomu příště předešli, šla Monika do obchodu a koupila ještě čtyři další a strategicky je rozmístila, jednoho k babičce, jednoho doma, jednoho vždycky v kabelce... Jakmile začne sháňka: "Kde je Kuky?" "No, přece tady!" (smích). To mě zaujalo, jak strašně silné je to pouto mezi dítětem a hračkou.

Myslíte, že je dost českých pěkných pohádek? Natočíte další?

Chybí mi klasická romantická pohádka. Tu jsem vlastně chtěl natočit, něco jako byla Pyšná princezna, to mi tu chybí. Toužil jsem najít takový příběh, my jsme s tátou hledali takovou pohádku, ale zjistili jsme, že už jsou bohužel všechny natočené, to bychom museli jen přepisovat. Současné pohádky jsou bohužel ovlivněny anglo-saskou kulturou, ty velké výpravné pohádky, to je jejich styl.

A jestli natočím další pohádku? Já jsem se vlastně vypohádkoval Kukym, tak nevím.

A jaké máte další plány?

Teď si ještě užívám Kukyho, to je takové období, kdy dokončíte film a tak dva měsíce s ním ještě nekončíte, užíváte si to. Plány neprozradím, abyste se zbytečně netěšili.

"Bylo totiž pěkné, že se nám natáčení Kukyho podařilo utajit, žádný novinář nebyl na place." (Zdeněk Svěrák)

Ono se taky nevědělo, jestli se to dotočí, ale když už to stálo sedm milionů, tak se to dotočit muselo.

A co na film říká Zdeněk Svěrák?

Je to pohádka, kterou miluju, protože vím, že ji Honza dělal pro sebe, podle svého gusta. Vím, že to má ze sebe, že jsou to jeho radosti, které ze sebe dostal. Já sám na ní nemám zásluhy, jen dvě malé, a to, že jsem půjčil hlas Hergotovi, a tu, že jsme s manželkou Honzu zplodili.

"Já se chci také na něco zeptat!" hlásí se najednou o slovo Jan Svěrák "Scénář jsem psal s vědomím, že mi táta napíše dialogy. Když jsme pak byli v Hamburgu, tak mi řekl, že je psát nebude." "To není pravda!" vykřikl Zdeněk Svěrák: "Já jsem v Hamburgu nikdy nebyl, to bylo ve Wiesbadenu!"  "Aha, tak ve Wiesbadenu? No, chtěl jsem se vždycky zeptat, proč jsi to odmítl? To to bylo tak dobré nebo jsi chtěl, abych pracoval sám? "Spíš to první, kdyby to bylo blbý, tak bych do toho asi šel," zamyslel se Zdeněk Svěrák.