Nahlédněte s námi do oázy klidu na kraji Plzně – FOTKY

13.06.2022 9:18

Víkend otevřených zahrad umožnil návštěvníkům vstup do mnohdy nepřístupných zahrad po celém Plzeňském kraji. Jak vypadá Luftova a Meditační zahrada? Podívejte se do galerie!

IMG_20220611_132251
IMG_20220611_131646IMG_20220611_131452IMG_20220611_131734IMG_20220611_131821IMG_20220611_131911IMG_20220611_131528IMG_20220611_132011IMG_20220611_132021IMG_20220611_132115IMG_20220611_132251IMG_20220611_133538IMG_20220611_133655IMG_20220611_133901IMG_20220611_140205IMG_20220611_135024IMG_20220611_135044IMG_20220611_135113IMG_20220611_135159IMG_20220611_135222IMG_20220611_135239IMG_20220611_135304IMG_20220611_135323IMG_20220611_135343IMG_20220611_135902IMG_20220611_135558IMG_20220611_135627IMG_20220611_135741IMG_20220611_135758IMG_20220611_135844IMG_20220611_140048IMG_20220611_140139

O víkendu 11. a 12. června proběhla celorepubliková akce Víkend otevřených zahrad. Počasí této události přálo a tak se mnoho zájemců podívalo do běžně nepřístupných míst. Na některých místech byl vstup zpoplatněn, většina však byla zdarma. QAP navštivil Luftovu a Meditační zahradu v Plzni.

IMG_20220611_131646Luftovu zahradu vybudovali už v letech 1886 – 1909 manželé Vilém a Juliana Burgerovi. Zásadní byl ale rok 1912, kdy vdova Bergerová odkázala zahradu svému synovci Vilému Luftovi. Ten začal zahradu velkolepě budovat, postavil zde altán a umístil sochy Otokara Waltra. V roce 1959 padla do vlastnictví státu, který se o zahradu nezajímal a i díky tomu zahrada zůstala v zachovalém stavu. Od roku 1991 je v majetku Plzně, která se snaží zahradu postupně obnovovat.

V zahradě můžete relaxovat na lavičce pod letitými exotickými dřevinami nebo se dívat na klidnou hladinu rybníků. Díky specifickému vlhkému prostředí zahrady zde můžete potkat žáby, ale i třeba ledňáčka a volavku.

IMG_20220611_135343Meditační zahrada byla původně ovocný sad, který přebudoval v roce 1960 Luboš Hruška na meditační areál. Jeho hlavní myšlenkou bylo vybudovat areál, který by vyjádřil trvalou připomínku utrpení lidí, kteří se postavili totalitním režimům. Jako nosnou ideu si vybral utrpení Ježíše Krista, který přijal své utrpení jako zástupnou oběť za lidstvo. Sochy Romana Podrázského tvoří křížovou cestu zahradou. Součástí areálu je kaple sv. Maxmiliána Kolbe. V roce 1995 předal Hruška areál do vlastnictví biskupství plzeňského a od té doby nese oficiální název Památník obětem zla.

 

foto QAP.CZ

SDÍLEJTE ČLÁNEK
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT