V Novém divadle je výjimečná výstava významného plzeňského malíře Jiřího Kovaříka - FOTKY

„Jiří Kovařík byl nepřehlédnutelným plzeňským výtvarníkem, jehož dílo by mohlo být i světově proslulé, kdyby umělci nebylo za totality znemožňováno prezentovat se a prodávat obrazy. A kdyby předčasně nezemřel v roce 1995,“ uvedl David Růžička.

Malíř prožil většinu života v Plzni, kde se i v roce 1932 narodil. „Neústupný talentovaný solitér to měl těžké za všech režimů. Ten komunistický se ho pokoušel zničit: Zavíral jeho výstavy. Znemožnil mu postupně tvorbu, zakázal prodeje, deptal ho. Nikdy však neuspěl. Jak Jiří Kovařík prohlašoval přátelům: Nikdy nebudu na kolenou. Polistopadový pak neměl práci a snahu aktivně přispět k občanské společnosti vnímal jako obtěžující kverulantství,“ popsal David Růžička.

Předčasná smrt plzeňského malíře je opředena dodnes tajemstvím. „Zemřel předčasně za nevyjasněných okolností 27. října 1994, při vystupování z tramvaje spadl pod projíždějící automobil. Strčil někdo do nepohodlné osobnosti, neustále upozorňující na nejrůznější nešvary, nebo šlo o nešťastnou náhodu? To už se nejspíš nedozvíme. Pohřben byl v rodinném hrobě na malém hřbitově v Plzni – Bolevci,“ upřesnil David Růžička.

K nejvýznamnějším a nejviditelnějším z Kovaříkových děl patří unikátní památník Díky, Ameriko!, který je významným turistickým cílem a konají se zde také významné slavnostní akty. V Plzni jeho díla můžete najít například nástropní malbu v někdejší vinárně Zlatý pohár v Rooseveltově ulici, torzo rozměrné mozaiky Džungle v bývalé restauraci Bohemia, zrestaurované nástěnné malby Jadran a Bakchanálie v bývalé vinárně Jadran. Mimo Plzeň se pak můžeme s dílem Jiřího Kovaříka setkat ve vstupní hale berounského nádraží.

„Při příležitosti nedožitých devadesátin umělce je v plzeňském Novém divadle symbolicky vystaveno 90 obrazů Jiřího Kovaříka, pokrývajících celé jeho tvůrčí období. Výstava, kterou připravil kurátor Michael Zachař ve spolupráci s rodinnými příslušníky a plzeňským divadlem J. K. Tyla, bude otevřena do konce letošního roku,“ uzavřel David Růžička.

Uspořádat takovou výstavu byl pro organizátory oříšek. „Vybírají se jednotlivá díla, podepisují smlouvy s vystavovateli, řeší se podmínky jako teplota a vlhkost, natírají se panely, připravují popisky, katalog, oslovuje se odborný přepravce - aby nedošlo k poškození vzácných děl. Práce až nad hlavu,“ komentoval David Růžička s tím, že Kovaříkova výstava přinesla i velká poprvé. „Cenné obrazy od významného výtvarníka bylo třeba pojistit. Prvně v letité spolupráci DJKT s plzeňskou firmou Comfort servis, která kulturnímu stánku zajišťuje pojišťovací služby majetku i odpovědnosti, se pojišťovala velká a důležitá výstava. Obrazy se musí pojistit jak proti živelným katastrofám, tak odcizení obrazů nebo případnému vandalismu. Ve výstavnictví se takovému procesu říká „nail to nail“, tedy z hřebíku na zdi u majitele k hřebíku na výstavě. A zase zpět.“

Foto David Růžička