Nová šumavská naučná stezka Po stopách středověkého dolování zlata

17.10.2011 21:44

Po stopách dolování zlata se můžete vydat v předhůří Šumavy, a to jak pěšky, tak na kole. Lesy ČR tady vybudovaly novou naučnou stezku, která má délku 17 kilometrů.

Chcete se dozvědět něco z tajemství dolování zlata? Vydejte se na naučnou stezku na Klatovsku, nedávno ji otevřely Lesy ČR v předhůří Šumavy. Vydat se na ní mohou nejen pěší, ale i cyklisté. Trasa dlouhá 17 kilometrů je zároveň cyklostezkou.

„Naučná stezka začíná i končí přímo v Petrovicích. Je koncipována tak, aby návštěvníky přivedla zpět k výchozímu místu na návsi v Petrovicích. Sedmnáctikilometrovou trasu lemuje pět naučných, informačních tabulí, u kterých je možné využít současně zbudovaného zázemí pro odpočinek a relaxaci,“ uvedl Ivan Klik, ředitel Krajského ředitelství Lesů ČR Plzeň.

Naučná stezka má název „Po stopách středověkého dolování zlata“ a seznámí návštěvníky s tajemstvím dolování zlata, s rozsáhlými zbytky místních zlatých dolů, jejichž historie sahá hluboko do minulosti.

Kutání zlata ve zdejší krajině připomínají stále ústí středověkých šachet a štol, propady, odvaly nebo haldy vytěžené horniny.

FOTO: lesycr.cz

Na stezce lákají hlavně dvě středověká důlní díla, kde se v dávných dobách zlato těžilo. Je to jednak Jírova jáma, která se nachází v blízkosti místní části obce Hartmanice zvané Dolejší Těšov, a dále jsou to rozsáhlé zbytky důlního díla nad Dolejším Těšovem v délce zhruba 500 metrů.

“Věříme, že kromě poznání lokalit známých především těžbou zlata v minulosti, návštěvníky naučné stezky uchvátí i několik výhledů na krásná místa současné krajiny. Výhledy, například na Hartmanicko či Petrovicko, jsou opravdu skvostné,“ doplňuje Petr Najman, lesní správce Lesní správy Lesů ČR Železná Ruda.

Náklady na vybudování naučné stezky a cyklostezky se vyšplhaly téměř na 200 tisíc korun.

Zajímavosti důlního díla nad Dolejším Těšovem

Šachty a propadliny nad Dolejším Těšovem připomínají těžbu ze 14. a 15. století. Dosud známá hloubka podzemních prostor je asi 70 metrů, důl je přibližně do poloviny zatopen vodou. Přístup do dolu z povrchu je možný pouze se speleologickou jednolanovou technikou. Při potápěčských průzkumech byly pod vodou nalezeny středověké žebříky, trámy a výdřevy.

Ještě v 16. století bylo jediným nástrojem dobývání rudných žil želízko a mlátek. Čelo štoly se rozpalovalo založeným ohněm a polévalo vodou, aby vznikly několikacentimetrové trhliny, které pak horníci snadněji odsekávali. Práci horníků ve středověku osvětloval jen mihotavý čadící plamínek olejových lamp, a tak přítmí až skoro tma ve vlhkých a špatně větraných důlních dílech bylo jejich neustálým společníkem.

Lesy ČR, které otevřely tuto naučnou stezku mají další plány i do budoucna. Chtějí nechat vybudovat další naučnou stezku, a to Mouřenec u obcí Hartmanice a Annín a zrekonstruovat turistické stezky v oblasti Čertova jezera na Železnorudsku, Jezerní cestu a Jezerní spojku.

SDÍLEJTE ČLÁNEK