Plzeňské dotyky známých osobností: Po stopách Václava Krále

Kniha s názvem Plzeňské dotyky známých osobností připomíná, že historii města netvoří jen budovy a data, ale především lidé. Do dějin Plzně se zapsala řada výrazných jmen – někteří ovlivnili klíčové události, jiní podobu města či jeho kulturní atmosféru. Někdo Plzní prošel jen na krátký čas, jiný zde prožil celý život.

Publikace přitom není encyklopedií slavných Plzeňanů. Místo suchého výčtu faktů nabízí hledání konkrétních míst spojených s jejich životními příběhy. Jako první jsme se podívali na významnou léčitelku Boženu Kamenickou. V dnešním článku se zaměříme na Václava Krále.

Václav Král (1891–1942)

„Když se ozvalo zaklepání, Václav Král se zvedl a šel otevřít dveře. Za nimi stáli dva mladí muži a jeden pronesl heslo: „Adina zdraví Plzeň – 8. březen je dobrý.“ Král je pozval dovnitř a možná tušil, že tím začala cesta, která povede k velmi neblahým koncům. Byl to ale statečný chlap a vlastenec. Za dveřmi stáli Jozef Gabčík a Jan Kubiš.“

Narodil se 2. května 1891 v Plzni Václavovi a Amálii Královým. Vyučil se sice číšníkem, ale pak se stal civilním strážníkem, tedy detektivem u policie. Podílel se na vyšetřování vražd, krádeží, ale i běžných lapálií jako výtržnictví.

V roce 1923 se nastěhoval do bytu v domě v ulici Pod Záhorskem č. 1, čp. 22, a ve stejném roce se oženil s Pavlou Pichlovou, dcerou plzeňského městského strážníka. V červnu 1925 se manželům narodila dcera Helena. V roce 1929 se celá rodina přestěhovala do Bratislavy, kde Král pracoval jako obvodní inspektor na cizineckém oddělení policie. Na začátku třicátých let se rodina vrátila do Plzně, kde Král začal opět sloužit jako policejní detektiv.

Po okupaci Československé republiky se Václav Král zapojil do odboje v organizaci Ústřední vedení odboje domácího (ÚVOD). Jeho členové se zabývali převážně zpravodajskou činností a také udržovali rádiové spojení s exilovou vládou v Londýně. Král organizačně patřil do skupiny J. Mainera v rámci Obrany národa a jeho hlavním úkolem vedle špionážní služby bylo opatřování falešných policejních dokumentů pro osoby v ilegalitě.

Pamětní deska Václava Krále na domě v ulici Pod Záhorskem

Podílel se společně s dalším odbojářem Vojtěchem Kučerou 5. března 1939 na odvozu a uschování zbraní z kasáren 18. pěšího pluku na Doudlevecké třídě. Kučera použil své auto a část zbraní ukryl na chatě u Dolní Bělé.

Když byli parašutisté Gabčík a Kubiš nasazeni v protektorátu, měli seskočit u Ejpovic, ale vlivem navigační chyby se v prosincové noci ocitli u obce Nehvizdy nedaleko Prahy. Přes Rokycany se ale nakonec dostali do Plzně k policistovi Královi. Kontakt na Krále jim předal Adolf Horák, bývalý policejní důstojník v Hradci Králové, který se před odchodem do emigrace na Plzeňsku často zdržoval, měl zde řadu příbuzných a známých.

U Králových si Gabčík léčil nohu zraněnou při seskoku, zatímco Kubiš odjel do Prahy. Václav Král jim opatřil falešné doklady. Oba parašutisté se v roce 1942 do Plzně několikrát vraceli. Osudnou se stala schůzka 23. dubna téhož roku, při které se v bytě u Králů sešli parašutisté Jozef Gabčík, Jan Kubiš, Josef Valčík, Alfréd Bartoš, Adolf Opálka a bohužel také Karel Čurda. Plánovali tady operaci s krycím názvem Canonbury, při které měli zapálit ohně na okrajích Škodovky, aby ji spojenecké bombardéry snáze našly. Operace byl neúspěšná, továrna nebyla zasažena.

Pamětní deska výsadkářů Gabčíka a Kubiše

Parašutisté se poté vrátili do Prahy, kde Gabčíka a Kubiše čekal jejich hlavní úkol – atentát na Reinharda Heydricha. Poté se rozpoutalo peklo, rozběsnění nacisté se chtěli krutě pomstít. Dlouho ale gestapo nemělo stopu, která by k dopadení československých vojáků vedla.

Až když 16. června přišel do pražského sídla gestapa Karel Čurda a začal vypovídat, se vše změnilo. Udal také rodinu Králových, která byla zatčena hned den poté. Do ulice Pod Záhorskem přijely černé vozy klatovského gestapa. V bytě proběhly první výslechy a poté byl Václav Král s rodinou převezeni do Petschkova paláce v Praze a pak do věznice v Terezíně.

Nakonec skončili všichni v koncentračním táboře Mathausen. Tam byli plzeňští vlastenci za cynického vyhrávání reprodukované hudby ve dvouminutovém intervalu voděni do podzemí, kde jim měla být údajně změřena výška. Postavili se k měřicímu přístroji, a když sjela dolů zarážka, člověk, který stál vzadu, je střelil do týlu. Nejprve zahynula sedmnáctiletá Helena Králová, pak její matka Pavla a nakonec Václav Král… S německou precizností se dochovaly přesné časy poprav.

Karel Čurda se 15. května 1945 přihlásil na četnické stanici v Manětíně a 29. dubna 1947 byl popraven v pankrácké věznici.

Odhalte další osobnosti

Zajímavosti v článku jsou z obsahu knihy Plzeňské dotyky známých osobností, která mapuje osudy výrazných postav spjatých s Plzní a místa, kde zanechaly svou stopu. Knihu, ve které naleznete mnoho dalších příběhů, můžete zakoupit na e-shopu www.starymost.cz. Publikace je ideálním průvodcem pro všechny, kteří se zajímají o historii Plzně, její významné osobnosti a chtějí poznat západočeskou metropoli z nové perspektivy.

Foto a dokumenty z knihy Plzeňské dotyky známých osobností (současné fotografie Marie Šlehoferová, historické snímky a dokumenty – Západočeské muzeum v Plzni, Archiv města Plzně)