Škola na severním Plzeňsku oslavila stovku ve velkém stylu! Děti zářily nadšením - FOTKY

Základní škola v Blatnici slaví sto let svého provozu. V rámci dvoudenních oslav se konaly prohlídky školy, přátelské fotbalové utkání spřátelených škol z okolí a představily se záchranné složky. Zajímavou třešničkou na dortu bylo divadlo, které sehráli žáci školy. Hra byla na motivy balady Zlatý kolovrat z básnické sbírky Kytice Karla Jaromíra Erbena, ovšem v přepracované verzi pod názvem Zlatý počítač.

Budovou školy prošly desítky zájemců, kteří si prohlédli nejen celý školní areál, ale zúčastnili se i fyzikálních a chemických pokusů nebo si potřásli rukou s místním kostlivcem Emilem. Malý Toník z první třídy si nejvíce užil hasičský a sanitní vůz. „Já bych chtěl být řidičem takového auta. Mně se líbí, že můžou jezdit rychle,“ vysvětloval s nadšením Toník.

Fotbalové utkání na hřišti sledovala v pátek celá škola. „Soutěžili jsme s Heřmanovou Hutí, Tlučnou a také přijeli žáci z Nýřan. Je vlastně úplně jedno, kdo vyhrál, cenu dostali všichni, ale hlavně jsme si užili krásný sportovní den,“ řekl učitel, který letos získal cenu Ámos Sympaťák.

Budovou školy prováděli žáci i někteří učitelé, ale také zástupkyně ředitele Eva Loritzová. „Je zde devět tříd, ředitelna a sborovna. Samozřejmě za sto let tu proběhly velké změny, asi tou nejzásadnější je přístavba, tedy úplně nové křídlo budovy. Což dokazují historické fotografie, které chceme vystavit v jedné místnosti, kde se připravuje takzvaná historická učebna. Zde budou staré dokumenty, stará lavice, kalamář, glóbus a různé dobové pomůcky,“ řekla redaktorce QAPu Eva Loritzová.

Dvoudenní slavnosti přilákaly stovky účastníků. „Zatímco pátek byl takový uzavřenější a spíše pro rodiny našich žáků a hosty, v sobotu jsme to oslavili s muzikou a tancem, kdy vystoupilo několik kapel a tanečních uskupení. Jsem rád, že se naše škola lidem líbí,“ uvedl starosta Blatnice Ondřej Faifr.

Mezi účastníky akce nechyběli ani bývalí žáci. Před lety do školy chodila také paní Marie Vacková. „To už je přes třicet let, dnes už sem chodí moje dcera Veronika. A dnes je to úplně jiné, a to nemyslím jen školu jako takovou, ale i vedení a pomůcky. Hlavně mám dnes srovnání jak z pohledu žačky, tak z pohledu rodiče, a to je prostě úplně něco jiného. Děti mají jiné, lepší možnosti,“ usmívala se Marie Vacková.

Foto Martina Sihelská