Své vítězství v ptačí hodince si letos opět obhájila sýkora koňadra

Žádný jiný pták nepřiletěl při Ptačí hodince častěji než sýkora koňadra, kterou zaznamenalo 88 % sčitatelů. „Mezi nejpočetněji pozorovanými druhy jsou sýkora koňadra, vrabec polní, vrabec domácí a sýkora modřinka,“ říká Alena Jechumtál Skálová, koordinátorka Ptačí hodinky z ČSO.

Mezi druhy, které dobrovolníci letos pozorovali mnohem častěji než loni, patří strakapoud velký nebo dlask tlustozobý. „Zatímco loni navštívil během sčítání 26 % všech krmítek, letos jsme ho spatřili na 42 % krmítek. A strakapoud velký se tak stal pátým nejčastěji pozorovaným druhem. Dlasky tlustozobé jsme zaznamenali dokonce třikrát častěji než loni. Hojněji jsme pozorovali i další lesní druhy ptáků, jako jsou sojky, hýli či brhlíci. Bude zajímavé sledovat, jak se situace vyvine v dalších letech. Když se u těchto druhů podíváme na proběhlé čtyři ročníky, vidíme výkyvy nahoru i dolů – a proto je důležité sčítat několik let po sobě. Jen tak zjistíme, jestli se jedná o krátkodobé výkyvy nebo dochází k dlouhodobým změnám,“ dodává Jechumtál Skálová.

Čtvrtého ročníku sčítání ptáků na krmítkách od 7. do 9. ledna se zúčastnilo 35 tisíc lidí z celé republiky. Což je o 8 tisíc více než loni. Pomocí dlouhodobého projektu občanské vědy ornitologové ve spolupráci s velkým množstvím dobrovolníků zjistí, kteří ptáci u nás v zimě ubývají či přibývají. Dobrovolníci letos pozorovali 707 tisíc ptáků. Sčítalo i 446 školních kolektivů, dohromady se sčítání účastnilo 3049 žáků se svými učiteli a vychovateli.

„Ptačí hodinka je sice už za námi, ale pokud přikrmujeme, je důležité krmítko i nadále sledovat a pečovat o něj. Denně z krmítka odstraňujeme zbytky potravy a trus a pravidelně ho čistíme. Pokud pozorujeme ptáka, který je nemocný nebo uhynulý, je potřeba přestat s přikrmováním aspoň na dva týdny, všechna krmítka vyčistit a nechat důkladně vyschnout,“ sděluje Dita Hořáková z ČSO.

Jakmile se oteplí, v průběhu března, je vhodné přikrmování ptáků úplně ukončit. „Teploty by již neměly klesat pod nulu a ptáci si dokáží vhodnou potravu nalézt v přírodě sami. V teplém počasí se zároveň snáze šíří ptačí choroba trichomonóza,“ upozorňuje Hořáková.

foto: D. Válek