Tajemství plzeňských staveb: Znáte Sokolovnu?

Kniha s názvem Tajemství plzeňských staveb seznamuje čtenáře s bohatou historií budov, které v západočeské metropoli jsou. Odhaluje zajímavá historická fakta a upozorňuje na detaily, které často naše oko nevidí. Každá stavba, o které se v knize mluví, má svůj jedinečný příběh. Nahlíží do industriálních budov, kostelů, škol i rozhleden…

V minulém článku jsme společně nahlédli do tajů Fodermayerova ústavu. V tomto článku se budeme věnovat budově, která se nachází na adrese Štruncovy sady 1. 

Historie:

Sokol byl v Plzni založen 25. října 1863 (pouhý rok od založení pražského Sokola), ale na první cvičení v nové sokolovně si museli Plzeňané počkat až do roku 1896. Sokolskou myšlenku přivezl do Plzně František Uman na přímý popud Miroslava Tyrše, prvním náčelníkem byl hudební skladatel Hynek Palla. Snahy o stavbu sokolovny se objevily už v roce 1864, kdy sokolové zakoupili od pana Bellaniho zahradu u Radbuzy. Byly sice vykopány základy a připraven stavební materiál, ke stavbě ale nakonec nedošlo. Pak se plánovala další místa – v dnešní Poděbradově ulici či u Klotzovy cihelny na Lochotíně nebo v dnešní Škroupově ulici. V roce 1887 byl zvolen nový stavební výbor, který prosadil stavbu na Obcizně (v dnešních Štruncových sadech).

Slavnostního otevření nové budovy se v roce 1896 zúčastnilo šedesát sokolských jednot z Čech, Moravy, Slezska, Vídně a Berlína. V průvodu šlo tehdy 1 500 sokolů. Sokolovna se stala záhy velmi vyhledávaným místem a sloužila výborně svému účelu. Mimo jiné zde například cvičil gymnasta Robert Pražák, který na olympiádě v Paříži v roce 1924 získal tři stříbrné medaile. Když se po olympiádě vrátil do Plzně, dočkal se velkého přivítání. V divadle měl vlastní vystoupení, během kterého předvedl rozpor. Na scéně byl vymalován jeho velký portrét. Pražák se učil v jednom plzeňském obchodu jako příručí. Když stáhl v sedm večer rolety, koupil si vedle v řeznictví dva buřty a šel cvičit. Prodavačku z řeznictví si později vzal za manželku.

Sokolovna nesloužila jen sportu, ale bylo zde i loutkové divadlo, knihovna a později i kino. V době první světové války fungovala budova jako vojenský lazaret, kde pracovali čtyři lékaři a bylo zde téměř 200 lůžek. Smutnou kapitolou v historii sokolovny bylo období nacistické okupace. Bylo zde zřízeno sběrné místo, odkud byly vypravovány transporty plzeňských židů do koncentračního tábora v Terezíně. Odjelo jich odtud 2 604, zpátky se jich nevrátilo 2 400. Po skončení války zde byli ubytováni američtí vojáci, kteří částečně poničenou budovu na konci roku 1945 předali zpět obnovenému Sokolu. Ale ani tehdy nenastal pro sokolskou organizaci klid a v roce 1950 byla na čtyřicet let zrušena. Budova byla předána TJ DSO Spartak, později TJ Škoda Plzeň. K obnovení Sokola v Plzni došlo 4. dubna 1990.

I když v době výstavby patřila sokolovna mezi největší v Čechách, postupně přestávala stačit zájmu místních. Proto byl v roce 1920 postaven v sousedství „Pavilon“ podle návrhu Hanuše Zápala. V něm cvičily hlavně děti a dorost. Bohužel se nedochoval, vyhořel v devadesátých letech 20. století, když sloužil jako prodejna koberců. Budova Sokola se dočkala obnovy svých střech a fasád v roce 2008 podle projektu Atelieru Soukup.

Detail výzdoby hlavného štítu 

Zajímavosti:

• Na přelomu 19. a 20. století stálo vedle sokolovny dřevěné divadlo Vendelína Budila a také Palackého pomník.
• Při rekonstrukci v roce 2012 byla na budově instalována část sochařské výzdoby od Josefa Strachovského – mimo jiné plastika štítonoše držícího znak Sokola. Z umělého kamene ji vytvořil Jaroslav Jelínek. Na fasádu se vrátily i busty Tyrše, Fügnera a Komenského.

Odhalte další tajemství

Zajímavosti v článku jsou z obsahu knihy Tajemství plzeňských staveb, která odhaluje architektonické tajemství Plzně. Knihu, ve které naleznete mnoho dalších příběhů, můžete zakoupit na eshopu www.starymost.cz. Kniha je ideálním průvodcem pro ty, kteří se zajímají o historii Plzně, nebo chtějí vidět své město jiným pohledem.

Foto archiv Starý most