Výstava v mázhauzu radnice připomíná, že před 70 lety Plzeňané vystoupili proti komunistickému režimu - FOTKY

08.06.2023 10:19

V mázhauzu plzeňské radnice je do 15. června k vidění výstava s názvem Den prvního zvonění, která připomíná události z 1. června 1953, kdy vystoupení Plzeňanů proti měnové reformě přerostlo v otevřené protesty proti komunistickému režimu.  

výstavan mázhaus radnice Plzeň_0623_QAP (6)
výstavan mázhaus radnice Plzeň_0623_QAP (6)výstavan mázhaus radnice Plzeň_0623_QAP (3)výstavan mázhaus radnice Plzeň_0623_QAP (2)výstavan mázhaus radnice Plzeň_0623_QAP (4)výstavan mázhaus radnice Plzeň_0623_QAP (5)výstavan mázhaus radnice Plzeň_0623_QAP (7)výstavan mázhaus radnice Plzeň_0623_QAP (8)výstavan mázhaus radnice Plzeň_0623_QAP (9)výstavan mázhaus radnice Plzeň_0623_QAP (10)výstavan mázhaus radnice Plzeň_0623_QAP (11)

Výstava mapuje zásadní milníky v dějinách města Plzně, tedy výročí 70 let od takzvaného Prvního zvonění a 30 let od prvního udělení Ceny 1. června. Výstavu město Plzeň připravilo ve spolupráci s Pamětí národa Plzeňský kraj. „Plzeňští škodováci se jako první v celém východním bloku otevřeně postavili komunistickému režimu,“ připomíná ředitel paměti národa Plzeňský kraj Jiří Kunc. 

Výstava představuje Josefa Hájka, jednoho z účastníků plzeňských protestů, který byl za svou účast odsouzen a mnoho let strávil v uranových dolech. „Statečnost protestujících proti komunistické zlovůli musí být připomínána. Vážím si toho, že město Plzeň spolu s Pamětí národa nezapomíná,“ podotkl Jiří Kunc.  

V mázhauzu plzeňské radnice si také můžete připomenout osobnosti, které od roku 1993 obdrželi Cenu 1. června. Je udělována za významný přínos k objasnění a prosazení principu demokracie, svobody a spravedlnosti a za důslednou obhajobu lidských práv a svobod. Jejími laureáty jsou například Pavel Tigrid, Dana Němcová, Petruška Šustrová, Václav Havel, Petra Procházková, Fero Fenič, Michal Kubal, Jan Šibík a mnoho dalších.

Letos cenu in memoriam obdržel novinář, diplomat a disident Luboš Dobrovský. Převzal ji jeho syn Jan Dobrovský. „Tatínek byl všechno možné, ale nebyl mramorovou sochou. Pravdou je, že jeho životním postojem byla nekompromisnost. Nesmířil se s tím, že by se mělo ustupovat jakémukoli druhu zla. K tomu, aby se mohl takto chovat, musel mít odvahu. On ale vůbec nevnímal, že by byl odvážný, pro něj neustupovat zlu byla norma. Nikdo ho nikdy nevystrašil,“ představil letošního laureáta Luboše Dobrovského jeho syn Jan.  

Foto QAP

 
SDÍLEJTE ČLÁNEK
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT