Kde se v Plzni nejhůř dýchá? Největší znečištění ovzduší je na Karlovarské

Aktuální vědecké poznatky ukazují, že znečištění ovzduší oxidem dusičitým (NO2) může představovat riziko pro lidské zdraví i v hodnotách, které splňují platné limity. V Plzni a v dalších 8 krajských městech České republiky se proto projekt Centra pro životní prostředí a zdraví se pokusil zmapovat míru znečištění ovzduší oxidem dusičitým.

V Plzni bylo za pomoci tzv. pasivních vzorkovačů provedeno čtyřtýdenní orientační měření znečištění na 27 převážně dopravně zatížených lokalitách, a to zejména na místech, kde nejsou umístěny stacionární monitorovací stanice. V Plzni byla naměřena nejvyšší hodnota znečištění na Karlovarské třídě, přičemž horší situaci projekt zaznamenal jen na některých místech Prahy a Brna. Tato dvě města navíc dle výsledků stabilního monitoringu stále překračují platný limit znečištění oxidem dusičitým.

"V Plzni jsme nejvyšší hodnotu znečištění naměřili na Karlovarské třídě 32, konkrétně 52,1 μg/m3. Další místa s vysokou mírou znečištění jsme zaznamenali v ulici U Prazdroje (47 μg/m3),  u přechodu v Sukově ulici (46,4 μg/m3), v Přemyslově ulici nedaleko obchodního centra Plaza (45,3 μg/m3), na Karlovarské nedaleko tramvajové zastávky Boženy Němcové (42 μg/m3), a v centru města na Klatovské třídě u křížení s Havlíčkovou ulicí (41, 4 μg/ m3),“ uvedl Miroslav Šuta z Centra pro životní prostředí a zdraví.

"Druhou nejnižší hodnotu znečištění jsme zaznamenali v Pražské ulici v sousedství monitorovací stanice, které má údajně reprezentovat dopravně zatíženou lokalitu Plzně. Mám proto pochybnost, zda je poklidný břeh Mlýnské strouhy opravu vhodné považovat za příklad takového místa, když znečištění tu dosahovalo sotva polovičních hodnot ve srovnání s místy s nejvyšším znečištěním,“ dodává.

Během března a dubna byly na čtyři týdny umístěny pasivní vzorkovače na 200 místech s různou mírou dopravní zátěže. K vyhodnocení ve švýcarské akreditované laboratoři jich bylo odesláno 192, neboť 8 jich bylo ukradeno nebo zničeno.

"Zdravotní účinky znečištění oxidem dusičitým jsou v posledních letech studovány zejména ve Španělsku. Je prokazován význam ovlivnění vývoje psychických funkcí a chování při expozici nad 30 μg/m3 NO2 v průběhu těhotenství. Bylo pozorováno ovlivnění chování dětí v 15 měsících, při vyšetřování dětí ve 4 až 5 letech jsou zjišťovány změny pozornosti. Expozice NO2 ve vyšším věku dětí snižuje rychlost neuropsychického vývoje. Studie z Londýna prokazuje při koncentracích NO2 nad 40 μg/m3 zv& yacute;šení výskytu Alzheimerovy choroby," uvedl Radim Šrám předseda Komise pro životní prostředí Akademie věd ČR.

Měření proběhlo v rámci mezinárodní spolupráce s organizací Deutsche Umwelthilfe (DUH), která koordinuje projekt NO2 CITIZEN SCIENCE zahrnující měření NO2 za pomoci pasivních vzorkovačů a má zkušenosti například z Německa, Slovinska či Bulharska.