Velká halloweenská sešlost! Pod Radyní to bude ožije strašidly

Rok 2019 znamená pro Plzeň jeden velký milník v rámci celého fungování města. Je to přesně 130 let od doby, kdy město nechalo pod vrchem Homolka postavit historicky první úpravnu vody. Právě v roce 1889 se také uskutečnil vůbec první odběr vody z řeky Úhlavy, která zásobuje město vodou dodnes.

"Kdo šel tehdy v létě od jihu do Plzně po nepomucké silnici, přešel Bručnou a spatřil po levé straně silnice Homolku, holý vrch, který se zvedal do výše 365 metrů, tedy 60 metrů nad soutokem řek Úhlavy a Radbuzy, takže vévodil celému okolí v okruhu asi šesti kilometrů,“ popsal naprosté začátky plzeňské vodárny její první ředitel a odborník ve vodárenství ing. Karel Werstadt v historických dokumentech.

"Skalnatý vrchol, porostlý řídkou travinou, byl pastvinou ovcím a eldoradem dětí. Na svazích pak, zejména při západním úpatí, pečlivě spravována byla úrodná pole doudleveckých občanů. V dávných dobách vedla tudy důležitá cesta na Hradiště, kde byla stará tvrz a na polích pod Homolkou staré pohřebiště. V r. 1886 objevilo se na Homolce několik lidí, kteří se procházeli, vytyčovali a proměřovali celý terén mezi řekou a vrcholem,“ píše Karel Werstadt.

Projekt stavby nové vodrány byl schálený usnesením zastupitelstva 12. března 1888. Ve velmi krátké době se začalo s výkopy a návozem materiálu. Podle historických dat byly přivezeny miliony cihel tzv."Klotzovek", a tisíce kubíků písku, vápna a cementu, odkopány a navezeny desetitisíce kubíků zemního materiálu. Zároveň na stavbu postupně doputovalo přes 30 vagonů strojů a kotlů i dalšího technického vybavení. Fungovat začala nová vodárna, na tehdejší dobu skutečně velkolepý podnik, 4. října 1889.

Vodárna byla tehdy složená ze strojovny, kotelny, obytného domu, takzvaných usazováků, několika filtrů, vodojemu a 40 tisíc metrů dlouhé potrubní sítě. Její normální výkon byl 10 tisíc m3 /den. V té době mělo město již přes 40 tisíc obyvatel a velice vyvinutý průmysl.

K prvnímu velkému rozšíření areálu došlo v roce 1904, kdy byla postavena nová strojovna a kotelna, takzvané usazováky přeměněny na filtry. Vše už tehdy vyšlo na milion korun.

Druhé rozšíření následovalo v letech 1922-1925, kdy byla postavena před - filtrace Puech-Chabalova za 7 a půl milionu korun! Objekt takzvané Chabalovy filtrace sloužil ve vodárně léta. Dnes je budova využívána soukromou firmou jako sádky. Odstavená byla v roce 1996.

Třetí rozšíření přišlo v letech 1938-1939, kdy prošla vodárna elektrifikací nákladem zhruba 3 miliony. Mimo to došlo také na rozšíření potrubní síť, vystavěly se přečerpací stanice, skupinový vodovod, zavedly se vodoměry a byla zakoupena 2 vodní díla a pozemky.

Po tom, co byla odstavena Chabalova filtrace, začaly Plzni sloužit nové úpravny vody. Takzvaná ÚV III je hlavním nositelem zásbování vody pro karjskou metropoli s výkonem 1000l/s. Fungovat začala právě v roce 1996 a v nedávné minulosti prošla rozsáhlou modernizací.

Plzeňská vodárna je v současné době největším provozovatelem vodohospodářské infrastruktury v rámci Plzeňského kraje. "Provozuje celkem 26 úpraven vod, z toho největší, v Plzni na Homolce, má kapacitu tisíc litrů za sekundu. Celkem spravuje vodovodní síť o délce 1 392 kilometrů a také 951 kilometrů kanalizační sítě a 26 čistíren odpadních vod," uvádí Vodárna Plzeň a.s.

Zdroj: Vodrána Plzeň a.s., Archiv města Plzně

Městem zřizovaná 4. základní škola v Kralovické ulici na Košutce by měla mít zelenou střechu na svých pavilonech. Ta by vznikla při rekonstrukci střešních plášťů objektů školy, stravování a tělocvičny, které již dosluhují a v několika místech je patrná lokální porucha spádu nebo odlupující se izolace. Optimálním řešením rekonstrukce je tedy provedení jednoplášťové zelené střechy.

Odhadované náklady na rekonstrukci jsou 37 milionů korun včetně DPH. Zastupitelstvo města schválilo přípravu a následné podání žádosti o dotaci z Operačního programu Životní prostředí, která bude dosahovat maximálně 85 procent z celkových způsobilých nákladů projektu, což znamená v maximální výši 28,8 milionu korun. Předpokládaný termín realizace je v roce 2021.

"První základní školu se zelenou střechou v Plzni, jež je zřizovaná městem, máme od října v Černicích. Tyršova základní škola a mateřská škola zasadila více než 1200 rostlin na své zelené střeše. Jejím účelem je ochlazování a zlepšení klimatu v okolí školy. Stejně tak na 4. základní škole díky zelené střeše dojde ke zlepšení mikroklimatu střešního pláště budovy,“ uvedl primátor města Martin Baxa.

"Kromě zlepšení mikroklimatu, se zvýší díky zelené střeše tepelný odpor střešní konstrukce, eliminují se teplotní rozdíly střešní konstrukce, zvýší se životnost konstrukce a vlhkost okolního vzduchu. Zadrží se část dešťových vod ve vegetačním souvrství zelené střechy a zpomalí se odtok dešťových vod do jednotné kanalizační stokové sítě, zvětší se plochy pro flóru a hmyz, napomůže se zlepšení čistoty ovzduší zachycováním prachových částic, ochrání se hydroizolace střechy budovy. Celková plocha střechy objektů 4. základní školy je 5794 metrů čtverečních, rekonstruovaná část by měla mít 5078 metrů čtverečních,“ vysvětlil Martin Klír z Útvaru koordinace evropských projektů, jenž má na starosti žádost o dotaci.

Nové střechy jsou navržené jako tzv. jednoplášťové, zelené, část střechy nad jídelnou bude z PVC fólie bez přitížení. Zateplení je z polystyrenu se spádovými klíny. Zelené střechy budou ve většině plochy řešeny jako intenzivní a v části nad objektem školy jako extenzivní. Základ intenzivních ploch budou tvořit směsi suchu odolných rozchodníků a netřesků s příměsí kvetoucích trvalek a travin. Plocha nad vstupem do objektu školy a plocha příležitostně přístupná pro účely edukativní by měla mít podobný charakter, ovšem s větším zastoupením doplňkových taxonů.

Náklady na realizaci stavby ve výši 37 milionu korun včetně DPH budou předfinancovány a spolufinancovány z Fondu města Plzně pro kofinancování dotovaných projektů v případě přidělení dotace.

FOTO: ilustrační