Zimní procházka kolem Boleveckých rybníků v Plzni - FOTKY

Rybníky Bolevecké rybniční soustavy jsou nejvýznamnějšími a také nejznámějšími rybníky v majetku města Plzně, jsou budované od roku 1460 na Boleveckém potoce. Bolevecký potok pramení pod hřebenem Sytné a Krkavce v nadmořské výšce 400 m. I když jsou rybníky nejatraktivnější v létě, stojí za to sem vyrazit v zimním období. Rybníky s polozamrzlou hladinou a labutěmi mají své kouzlo.

Náš zimní výlet kolem Boleveckých rybníků začínáme na parkovišti Na Roudné u silnice na Bílou Horu. Tady bezplatně zaparkujete a po malé chvíli dojdete k Velkému boleveckému rybníku zvanému Bolevák.

Začátky budování Velkého Boleveckého rybníka se datují do roku 1460. Vedlejší Chobot (Malý bolevecký rybník) byl od Velkého Boleveckého rybníka oddělen malou hrázkou až roku 1954. Dříve se lidé koupali i v Chobotu, postupně se ale přesunuli k Boleváku, kde byla kvalitnější voda a nabízeli tu i občerstvení.

Velký bolevecký rybník byl současně určen k rekreaci a k rybolovu. "Vypuštěn a loven nebyl od roku 1963. V posledních letech je hlavní funkcí rekreační. Zároveň je rybník lokalitou s vysokou přírodní hodnotou," dozvíte se z informační turistické cedule u rybníka.

Na dně Velkého boleveckého rybníka (mezi Ostende a Jachetním klubem) je pod 30 - 60 cm pod vrstvou rybničních usazenin zachovalá vrstva rašeliny z dob před napuštěním rybníka. "Velký rybník byl totiž zřízen na podmáčených kyselých půdách," vysvětluje se na infotabuli.

Pokračujeme kolem Malého boleveckého rybníka po žluté turistické značce směrem k rybníku Košinář. Tato trasa je označena jako vozíčkářská. Po malé chvíli se dostanete k sádkám u rybníka Košinář. Tady se u cesty tyčí 19 metrů vysoká borovice s obvodem kmene 246 cm, která byla roku 2006 vyhlášena památným stromem. Na infotabuli se dozvíte, že existuje odrůda tzv. Bolevecká borovice. Ta je představitelem západočeské odrůdy borovice lesní se specifickými znaky.

Hned u sádek je rybník Košinář. Ten byl založený v roce 1694 jako průtočný rybník na orné půdě. Má výměru 6,38 ha a je využíván jako rekreační a rybochovný.

Pokračujeme k Seneckému rybníku, od Košináře je to něco málo přes jeden kilometr. I tento rybník je v létě využíván hojně ke koupání. Rybník má funkci i rybochovnou. Jméno dostal po obci Senec, na jedné straně je rybník ohraničen rákosím, na druhé straně se nachází písčitá pláž. Najdete tu i hřiště na vodní pólo, které zde bylo vybudováno v roce 2017, kdy proběhlo zároveň odbahnění rybníka.

Po žluté pak můžete pokračovat k další rybníkům, kolem rybníka Vydymáček až ke známému Kamennému rybníku. Ten je výjimečný svou lehce červenou vodou, což je způsobeno tím, že je napájen přítoky a prameny ze západního rašeliniště.

Celou soustavu Boleveckých rybnníků tvoří rybníky Strženka, Šídlovský, Nováček, Třemošenský, Senecký, Košinář, Velký bolevecký a Malý bolevecký (Chobot). Na přítocích Boleveckého potoka se nachází rybníky Kamenný, Vydymáček a Rozkopaný.

Z historie:

Velkorysý plán založit Boleveckou rybniční soustavu vznikl ve městě Plzni již v polovině 15. století. Tehdy patřilo rybniční hospodářství vedle vaření piva k nejvýnosnějším odvětvím podnikání. Zpráva o založení rybníka, nyní zvaného Velký, je z 28. března roku 1461. Předcházela ji ale ještě jedna důležitá událost. Se souhlasem krále Jiřího z Poděbrad koupilo město roku 1460 ves Volevec a následně ještě pole a louky od paní Machny Hynkové a jejích synů. Na nově nabytých pozemcích mohlo začít s budováním největšího rybníka.

Více než 30 rybníků v 17. století...

Stavba dalších rybníků pravděpodobně následovala, ale údaje o jejich založení nejsou zachovány. Více pramenů k historii rybníků je k dispozici až od poloviny 17. století. V roce 1669 bylo na celém plzeňském panství 30 rybníků.

Zajímavou podívanou byly pro obyvatele Plzně a okolí zejména výlovy Velkého rybníka. Například v roce 1929 se vypouštěl šest týdnů a vylovilo se přes 80 q (metrických centů) kaprů a 4 q štik. Následující krutá zima toho roku byl pro rybniční hospodářství katastrofou, protože polovina všech ryb v plzeňských rybnících pomrzla.

Na Boleváku stála restaurace Ostende, na Kameňáku restaurace U Trepků

Od počátku 20. století rostl zájem o rekreační koupání. V roce 1921 byla na severovýchodním písčitém břehu zřízena výletní restaurace s módním názvem Ostende. Byla vybavena kabinami pro plavce a půjčovnou loděk a projena upravenou cestou s Malým Bolevcem. V jednom období dokonce přepravoval návštěvníky od Bílé Hory na oblíbené koupaliště motorový člun.

U hráze Kamenného rybníka bývala oblíbená dřevěná restaurace U Trepků. V roce 1970 ji nahradila novostavba současné restaurace. Na severním břehu Šídlovského rybníka byla v roce 1922 zřízena ozdravovna pro děti ohrožené tuberkulózou, později sloužila jako zotavovna mateřských škol.

Zdroj historie: Josef Čihák, Bolevecké rybníky historie, publikace Životní prostředí města Plzně, 2005

Foto historické: Bolevak.cz, foto ostatní: QAP.cz

Příběhy plzeňských míst vznikají za laskavé podpory
Nadace 700 let města Plzně.