13.12.2024 17:56
13.12.2024 13:24
Plzeňští strážníci pomohli muži, který pomýšlel na sebevraždu
13.12.2024 9:22
Bazén v nové nafukovací hale na Slovanech se otevírá veřejnosti - FOTKY
Lávka pro pěší a cyklisty přes řeku Berounku představuje hrozbu pro volně žijící druhy ptactva
Elektrické vedení a další překážky představují pro volně žijící druhy ptactva smrtelné nebezpečí. Záchranná stanice živočichů v Plzni musela ošetřit tři zraněné labutě, upozorňuje však, že nebezpečí na řece Berounce přetrvává.
Volně žijící druhy ptactva to nemají vůbec jednoduché. Musí překonávat řadu překážek od drátů elektrického vedení, přes další vzdušná vedení, mostní konstrukce a lávky.
Několik labutí vekých s poraněným levým křídlem objevili pracovníci Záchranné stanice živočichů Plzeň na řece Berounce. Zorganizovali tedy akci, při níž se rozhodli labutě odchytit a převézt na vyšetření.
"Cílem akce bylo labutě pochytat, řádně vyšetřit a převézt na ošetření. To se nám po kratší honičce v kajacích podařilo, a tak všichni tři ptáci putovali v jutových pytlích do Záchranné stanice živočichů v Plzni. Při bližším vyšetření se potvrdilo, že ve všech třech případech jde o staré, špatně zhojené fraktury křídel. Pravděpodobně letěla rodina s mláďaty, ptáci přehlédli dráty elektrického vedení a tři mláďata se o ně srazila," informuje Karel Makoň ze Záchranné stanice živočichů.
Odoperovat a vrátit kosti do původního stavu bylo nereálné, a tak po zhotovení RTG snímků a konzultaci s veterináři muselo být dvěma ptákům křídlo amputováno.
"Zajímavé bylo, jak při sobě ptáci stále drželi a jak jsou na sebe i v druhém roce života zvyklí. Vždy, když byla jedna z labutí na operačním sále, zbývající dvě stály ve voliéře co nejblíže k oknu ošetřovny a třetí labuť hledaly. Přes otevřené okno pofrkováním a kejháním dokonce i komunikovaly. Obdobně se pak chovaly i v případě, kdy se odoperovaní ptáci probouzeli z narkózy ve vedlejším výběhu a od sebe je dělil jen pletivový plot," pokračuje Makoň.
Necelý týden po operaci byly všechny tři labutě vypuštěny zpět na řeku Berounku. Hojivost u těchto ptáků je obrovská a pohyb na volné vodní hladině je mnohem prospěšnější, než složité podávání léků a léčba v zajetí.
Berounka je nejen významnou vodáckou destinací, ale i tahovou cestou pro mnohé druhy volně žijícího ptactva, jejich důležitým hnízdištěm, zimovištěm a biotopem. Mimo jiné, do Berounky se vlévají všechny čtyři plzeňské řeky, které sem jako migrační dálnice přivádějí stovky živočichů z celého Západočeského kraje. Ty se pak s jarním a podzimním tahem po Berounce přesouvají od západu k východu a obráceně. Proto také každá další překážka přes řeku hraje v životě zvířat zásadní roli.
"Se zabezpečením stávajících drátů elektrického vedení si lámou hlavu jak energetici, tak ochranáři. Bohužel, funkční systém, který by problém nárazů ptáků na vodiče vyřešil, zatím neexistuje, a tak i tady si naše civilizace vybírá svou daň. Jediné, co se dá u nových staveb řešit, je pečlivé zvážení jejich účelnosti a technického a konstrukčního řešení. Bohužel, ne vždy nad projektem sedí odborníci a lidé, kteří mají s touto problematikou zkušenosti," informuje dále Makoň.
Jedním z takovýchto projektů je dle Makoně právě i nově připravovaná a prosazovaná lávka pro pěší a cyklisty přes řeku Berounku, spojující Olešnou u Němčovic s obcí Čívice u Dobříče – Kaceřova.
"Na první pohled dobrý nápad spojit dva mikroregiony a pro lidi určitě prospěšná věc. Na druhou stranu však další smrtelná past pro velké množství protahujících ptáků," uvádí Makoň.
"Svisle vedoucí kotvící lana lávky jsou vedena do oblouku a ještě pod špatným úhlem. V prostředku profilu koryta řeky jsou na betonovém oblouku lana kotvena v nejvyšším bodě, a to nemají velcí ptáci vůbec šanci přeletět. I kdyby si lan všimli a chtěli je nadlétnout, tak ta jsou vedena přímo proti nim a srazí se o ně," uzavírá.
FOTO: Karel Makoň