Příběh vejce černého čápa z Vysočan

"Všechno to začalo 2. května 2012 brzy ráno pod hnízdem čápa černého v lese kousek od Vysočan a Boru u Tachova. V mechu u paty obrovského modřínu nalezl hlavní koordinátor a duchovní otec kroužkování čápů černých odečítacími barevnými kroužky RNDr. František Pojer vyhozené čapí vejce," začíná své vyprávění Karel Makoň z DES OP Záchranné stanice živočichů.

Pracovníci Záchranné stanice živočichů se domnívají, že na místě došlo k souboji dvou čapích párů o atraktivní hnízdní lokalitu.

Nalezené vejce tak odvezli do líhně Vlastimila Voráčka z Roupova. Ten vejce nasadil do líhně a všichni jsme s napětím čekali, co bude.

Zhruba za dva týdny se z vejce vylíhl malý černý čáp. Od prvních dnů byl tak čilý a životaschopný.

"Základem úspěšného návratu uměle vylíhnutého mláděte zpět do volné přírody je, pokud možno, studený odchov bez fixace na člověka, a to v podmínkách podobných těm přirozeným. Proto také většinu mláďat čápů chováme na imitaci opravdového čapího hnízda tak, aby věděla, že každý chybný krok může znamenat jejich pád a konec. Při následné adopci a přistrčení takto odchovaného mláděte do jiného hnízda je pak mnohem větší pravděpodobnost, že mládě z hnízda nespadne a bude adoptivními rodiči úspěšně odchováno," informoval Makoň.

Naplánovaná adopce čapího nalezence proběhla zhruba v polovině června u Chrančovic.

Následovala série několika kontrol úspěšnosti adopce a jejího významu.

"Při této činnosti byla průběžně pořizována fotodokumentace tak, abychom věděli, zda mládě bylo adoptivními rodiči a sourozenci přijato. Kontrola adoptovaných mláďat či vypuštěných živočichů je pro nás velice důležitá a má svůj přínos zejména pro naši další práci. Každá informace o tom, že zvíře bylo adoptivními rodiči přijato, zda žije a opět se plnohodnotně začlenilo zpět do přírodního systému má cenu zlata, a to i za předpokladu, že se prokáže opak," pokračuje Makoň.

V tomto případě vše běželo podle plánu a mládě na hnízdě rostlo tak, jak mělo.

Skutečně velkou radost pak měli pracovníci Záchranné stanice živočichů, když jim kolega RNDr. František Pojer poslal v polovině září zprávu o odečtení kroužku tohoto mláděte na zastávce při jeho cestě do teplých krajin.

"To, že se jednalo právě o našeho čápa, se podařilo kolegům zjistit podle speciálního barevného kroužku, který jde odečíst dalekohledem či fotoaparátem i na velkou vzdálenost, aniž by musel být pták chycen a nějak rušen," uzavírá Makoň.

FOTO: Bohumil Mášek