Silvestr si vybral krutou daň, srneček nepřežil

06.01.2011 10:25

Další zraněné zvíře našli lidé po bujarých oslavách Silvestra v lesích u Plzně. Mladého srnce srazil při úprku před rachejtlemi vlak a utrpěl taková zranění, že musel být utracen.

Znovu stejný smutný příběh zaznamenali plzeňští záchranáři zvířat. Oslavy Silvestra každoročně s velkým utrpením ´přežívají´ zvířata ve volné přírodě, a některá je také nepřežijí.

"Jako každým rokem byla prvním pacientem nového roku těžce poraněná srna. Je to pro nás nepříjemná tradice a hlavně následek silvestrovských ohňostrojů, petard a podobných stupidit. Každým rokem na to před vánočními svátky upozorňujeme a žádáme veřejnost o určitou ukázněnost. Bohužel během posledních deset let marně, jelikož každým rokem začínáme novou sezónu zbytečně poraněnými zvířaty a úhyny," rozčílil se vedoucí DE SOP Záchranné stanice živočichů v Plzni Karel Makoň, a právem. "Tentokrát se jednalo o případ vlakem sraženého mladého srnce. Ten, stejně jako většina zvířat vyděšených nočním práskáním a světly, běhal zmateně z místa na místo tak dlouho, až byl sražen vlakem v lese na železniční trati mezi zastávkou Plzeň – Bolevec a Třemošnou."

Srnce našli v sobotu 1. ledna kolem 15. hodiny manželé Jarouschovi, kteří zde byli na procházce se psem. Nejdříve slyšeli nářek a srnčí bekání, pak je pes k srnce dovedl. "Zvíře hodně trpělo, vlak mu přerazil páteř a roztříštil pánev, zadní běhy mu ochrnuly a z železničního náspu se srnec skutálel až na led zamrzlého potůčku. K tomu všemu natržená kůže boku, vnitřní zranění a krvavá stopa vedoucí od kolejiště až dolů k vodě. Na místě musel srnec ležet několik hodin, jelikož led pod jeho tělem roztál a jeden zadní běh byl už ve vodě," popsal smutný pohled na zraněné srnče Makoň a pokračoval: "Již na první pohled bylo vidět, že další život zvířete je spojený s utrpením a že bude třeba jeho trápení ukončit. Ke stejnému závěru dospěl i veterinář MVDr. Martin Hola, a tak byl srnec stejně jako většina podobně a těžce poraněných zvířat humánně utracen."

Na tomto úseku železnice směrem na Žatec je podle Makoně podobných střetů s vlakem poměrně hodně. "1. ledna 2006 jsme u Seneckého rybníka pod traťovým tělesem chytali rovněž poraněnou srnu a 1. lednat 2009 to bylo na téže trati, ale až u Kaznějova," vzpomínal Makoň a pokračoval: "Příčin, proč se tak na tomto úseku železnice děje, je několik, ale hlavním problémem jsou právě ohňostroje a bujaré oslavy příchodu nového roku. O tom zcela jasně hovoří shodné datumy jednotlivých případů. Zvěř je vyplašená a zmatená i přes to, že lokalitu většinou dobře zná a na vlak je zvyklá. Petardy a světla ji ale děsí a nutí neustále se někam přesouvat. K tomu všemu si lidé zvykli nosit rachejtle a ohňostroje i na půlnoční vycházky, chaty, chalupy a jinak klidná místa, což je rovněž velký průšvih!!!"

Makoň na začátku letošního roku opět našel prázdné obaly od rachejtlí a ohňostrojů na zimovišti vodních ptáků u sv. Jiří, u lesa pod Chlumem a dokonce i přímo u řeky Berounky pod ČOV. "Nechápu, nechápu a nechápu! Naivně jsem si myslel, že ekonomická krize podobné radovánky letos minimalizuje, ale opak byl pravdou! Mrzí mě to velice, jelikož to jasně hovoří o prioritách a neohleduplnosti naší společnosti a určitém stupni jednoduchosti. Vždyť tolik oblíbená ´zábavná´ pyrotechnika působí problémy nejen volně žijícím zvířatům, ale i domácím mazlíčkům a některý lidem. Je smutné, že se neumíme bavit bez rámusu a podobných nesmyslů a ještě jsme ochotni za to utratit nemalé finanční prostředky," dodal Makoň.

Všeobecně platí, že ohňostroje a petardy, zejména v nepřetržitém podání od setmění do druhé až třetí hodiny ranní, jsou obrovskou zátěží nejen pro srnčí, jelení a černou zvěř, ale i pro ptáky. Zejména pak vodní ptáci jsou nuceni opustit vodní hladinu, kde zimují a bloudí noční krajinou ve snaze se někde ukrýt. Pak se snadno srazí o vzdušná vedení či narazí na nejrůznější překážky, případně přistanou na černé silnici, která jim v zasněžené krajině připomíná nezamrzlou řeku. "Podobná situace je i u sov, osobně jsem včera večer viděl pod Chlumem létat zmateného kalouse ušatého, který nevěděl, kam by přelétl, aby se vyhnul osvětlené obloze a hluku. Velké ztráty lze však předpokládat i u drobných ptáků žijících či nocujících ve městě. Denní ptáci za tmy hůře vidí a zejména v zástavbě pak končí po nárazu do skla či bílé zdi," poznamenal vedoucí záchranné stanice.

Foto: První pacient roku 2011, mladý srnec nalezený 1. ledna 2011 u železniční trati mezi zastávkou Plzeň – Bolevec a Třemošná, u Sofronky, DES OP Záchranná stanice živočichů

SDÍLEJTE ČLÁNEK

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT