"Nemůžu se pořád rozčilovat," říká o sobě tenistka Barbora Záhlavová Strýcová

29.04.2010 10:40

Barbora Záhlavová Strýcová patří mezi naše nejúspěšnější tenistky. Když je výjimečně v Čechách, můžete ji spatřit v jejím domovském klubu, v Plzni na Slavii. Tam Bára vyrostla a trénuje, když je doma.

Barbora Záhlavová Strýcová je sympatická mladá tenistka pocházející z Plzně. S Bárou jsme si povídali před jejím odjezdem do Maroka. V Plzni byla jen na skok na 2 dny a zastihli jsme ji samozřejmě na plzeňské Slavii. Tady Bára zažila své první začátky a jak říká, miluje to tady. Bára je teď aktuálně v žebříčku v singlu 75. a v deblu 28. Už 4 roky cestuje se svým manželem. Bývalý tenista Jakub Herm-Záhlava je nejen jejím manželem, ale dělá jí i trenéra. Kam až by se Bára chtěla letos vyšplhat, jaké to je trávit 24 hodin se svým manželem trenérem a proč se na kurtě pořád rozčiluje? To vše a mnohem víc jsme pro Vás zjistili.

Co Vás teď čeká?

Letím na turnaj do Maroka, potom do Říma. Tam hraju singla i debla a doufám, že se dostanu do hlavní soutěže, abych nemusela hrát kvalifikaci.

S kým budete hrát debla?

V Maroku hraju s Ivetou Benešovou, s kterou hraju v podstatě celý rok. Ale do Říma ona nejede, tak hraju s Polanou Herzog, to je holka ze Slovinska. A pak mě ještě čeká Madrid a Varšava a pak přijde French Open.

Jaký je Váš největší tenisový úspěch?

Můj nejlepší žebříček byl 55. Dostala jsem se do třetího kola na Grandslamu, 2x jsem byla mistryně světa v juniorech, vyhrála jsem 8 turnajů v deblu.

V Plzni na Slavii jste vyrostla, tady jste se učila hrát tenis?

Na Slavii jsem vyrostla, pak jsem odešla do Sparty, ale trénuju pořád tady. Já miluju Slavii, mám ráda ten areál, trénovat tady..... prostě všechno!

Vyrostla jste tedy na antuce. Je to i Váš nejoblíbenější povrch?
Já mám ráda všechny povrchy. V hale máme něco podobného jako je beton. Většinu sezóny hrajeme na betonu. Což tady na Slavii zatím není, tak doufám, že to někdo vybuduje.

Máte nabitý program, domů se asi moc nedostanete...

Tento rok jsem byla 9 dnů doma. Jsem pořád na turnajích, někdy je to fakt síla. Nemáte svoji postel, své jídlo....po takových věcech se mi stýská. A hlavně po rodině, po té nejvíc. Zrovna včera jsem přijela po dvou a půl měsících z Ameriky.

Vy cestujete se svým manželem. Vdávala jste se mladá, ve dvaceti, co Vás k tomu vedlo?

No ON! Já jsme ho znala už jako malá, hrála jsem hodně v Německu. Takže známe se od mala, ale ta jiskra tam prostě nějak přeskočila. Cítila jsem, že to mám udělat a myslím, že jsme udělala moc dobře.

On je ale i Vaším trenérem, nelezete si někdy na nervy?

Někdy ano, je to tak. Někdy to není lehké, protože jsem spolu teď 4 roky a z toho 24 hodin denně. Někdy je to ponorka, ale nikdy bych to nevyměnila, aby on byl doma a já bych cestovala sama. To on mě dostal tam, kde jsem. Bez něj bych to nezvládla. Ale někdy je to těžký, hádáme se na kurtě, pak máme být jako manželé. Je to těžký, ale funguje to.

Tak trenér je asi výborný...

Jo jo trenér je výborný. Dobré je, že to hrál taky. Hrál na ATP tour. Byl 190 na světě, takže on rozumí těm mým pocitům. Když třeba prohraju a jsem smutná nebo mi něco nejde, tak mě chápe. Což myslím, je velká výhoda.

Vy se ale na kurtě hodně rozčilujete?

No já jsem takový temperamentní typ a někdy mi to škodí, když hraju zápasy. A ta psychika je v tenise hrozně důležitá. Je pro mě těžké být v klidu, ale když jsem, hraju o třídu líp. Je těžké si ale říct, nevztekej se. Nejsem ten typ, ale pracuju na tom. Už je to lepší. Nejde hrát na takové úrovni a pořád se rozčilovat.

Je Vám jedno proti komu hrajete? Jak se hraje proti TOP hráčkám?

Když hraju proti TOP 10 hráčkám, mám vůči nim respekt. Ale to není dobře. Když jdete na kurt, tak můžete mít malý respekt, ale ne takový, že se je bojíte porazit. A to se mi někdy stává. Ale já většinou proti takovým hráčkám hraju dobře. Nevím čím to je, ale asi jsem uvolněná, že nemám co ztratit.

A co byste ještě chtěla v tenise dokázat?

Ty jo toho je!! Tak letošní cíl, chtěla bych zůstat ve stovce. Ten si dávám vždycky. Další je, dostat se do světový padesátky.

Kdo Vám ve Vaší kariéře nejvíc pomohl?

Vybírala jsem si sama mezi tenisem a krasobruslením a v deseti jsem se prostě rozhodla pro tenis. Rodiče mě podporovali i finančně, těm patří určitě velký dík. A samozřejmě i mému manželovi. Měla jsem ještě jednoho trenéra, který byl se mnou od 14 do 18 let a ten mi pomohl taky moc. Byl to Honza Havel. No a teď můj manžel, ten mě pomáhá extrémně každý den. Já jsem totiž někdy dost šílená....

Šílená...?

No ten temperament a rozčiluju se a on musí být taky pořád v klidu a pořád vše vysvětlovat. Tak to taky není lehké.

A jak se spolu hádáte? V češtině nebo v němčině?

My se bavíme česko anglicky. On se tady narodil, pak byl v Německu. Takže rozumí česky, ale nemluví. No a nadáváme si česky i anglicky. Ale já se fakt snažím nenadávat. On mi přece pomáhá a já bych mu měla ještě nadávat?

A kdy Vás Báro opět potkáme v Plzni na Slavii?

Tak to doopravdy nevím. Všechno záleží na tom, jak budu hrát.

SDÍLEJTE ČLÁNEK