Student z Plzně na ZOH: "Největší pozdvižení při kontrolách budil chleba"

Do centra celosvětového sportovního dění se Marek Čech, doktorand Fakulty ekonomické Západočeské univerzity v Plzni, vydal již podruhé. Poprvé jako dobrovolník před dvěma lety pomáhal na letní olympiádě v Riu médiím, nyní dostal za úkol vytvořit zázemí pro české reprezentanty přímo v olympijské vesnici. Jaké zde na něj čekaly úkoly a čím jej práce obohatila? Nejen na to odpovídá v rozhovoru...

Jak jste se stal dobrovolníkem na ZOH 2018?

"Po zkušenosti z olympijských her z Ria jsem se přihlásil i na tuto olympiádu. Být dobrovolníkem na olympiádě je úplně jiný svět, denně jste v kontaktu se světovými sportovci uprostřed akce, kterou sledují stovky milionů lidí. Pomáháte tuto akci spoluvytvářet, což pro spoustu lidí představuje dostatečně velkou motivaci na to vyrazit na několik týdnů na druhý konec světa. Někdo to bere jako zvláštní typ dovolené a účastní se olympijských her jako dobrovolník pravidelně. Naleznete tu studenty, architekty, restauratéry, kontrolory letového provozu, pracovníky veřejného sektoru a spoustu dalších povolání. Na to se tu ale nehraje, tady je každý dobrovolník a má jasný cíl připravit nejlepší podmínky pro sportovní výkony. Mně se zkušenost z Ria líbila a proto jsem se opět přihlásil. Po skoro dvouletém procesu výběru jsem mohl znovu vyrazit jako asistent národního olympijského výboru, což je pracovní pozice přímo ve vesnici. Výběrový proces zahrnuje pohovory, jazykové testy i online školeni. Angličtina je pro dobrovolníky mimo hostitelskou zemi nutností, předchozí zkušenost z dobrovolnictvím na sportovní akci výhodou."

Co všechno bylo náplní vaší práce na ZOH? Jak vypadal váš den?

"Byl jsem přiřazen jako asistent k českému týmu. Nejčastěji jsme řešili dopravu, záležitosti ohledně ubytování ve vesnici, pracovali jsme na recepci české mise, ale i rozváželi český chléb. Den se odvíjel od toho, zda jsem měl ranní nebo odpolední směnu. Dle toho jsem vyrážel buď rovnou do vesnice v Pchjongčchangu, kde jsem byl alokován, nebo jsem prozkoumával s kamarády, které jsem zde poznal, krásy okolí Gangneungu. Našel se čas i na poznání místní kultury a jídla. Navštívili jsme několik historických míst jako je Gyeongpodae, Seongyojang House nebo chrám Woljeongsa. Procházka po plážích, kde byly stejně jak v Riu olympijské kruhy, nebo návštěva místního tradičního barbecue představovaly příjemnou regeneraci po náročných směnách."

Musel jste řešit nějaký kuriózní problém?

"Občas je problém se někde domluvit, takže potřebujete čtyři nebo i více lidí, kteří si navzájem v několika jazycích překládají, co je potřeba udělat. Pozdvižení také působil každé ráno chleba, který jsme do vesnice vozili sportovcům. Při bezpečnostní kontrole podobné té na letišti, na něj všichni vždy nevěřícně koukali a my se snažili vysvětlit, že to není žádný nebezpečný předmět vyžadující speciální pozornost."

Jak byste srovnal působení v roli dobrovolníka na LOH 2016 a ZOH 2018?

"Z pohledu dobrovolníka byly oboje olympijské hry obrovský zážitek. V Riu byl problém s dopravou, tady nás zase trápí místní pálivé jídlo. I s tím se ale člověk musí umět popasovat, protože některé věci prostě neovlivníte. Letní olympiáda je daleko větší akce, zimní má pro mě zajímavější sporty. Pro mě to zároveň byla možnost poznat země na opačných koncích světa. Pokaždé jsem také zastával jinou pozici, v Riu jsem pomáhal médiím, tady pracuji přímo se sportovci. Sledovat, co vše je nutné pro to, aby byla olympiáda odvysílána do celého světa, nebo jak funguje přenos fotografií přímo ze sportoviště si člověk jen těžko představí. Teď vše vidím z druhé strany, z pohledu přípravy sportovců."

Co pro sebe považujete na této práci za nejpřínosnější?

"Je to obrovská příležitost zažít něco unikátního, poznat novou kulturu a zdokonalit i svoje osobní dovednosti. Olympijské hry jsou plné práce v týmu, komunikace v angličtině, řešení problémů, kreativity, zvládání stresu, prosazení svého názoru a zodpovědnosti. Zároveň vás nutí přistupovat otevřeně k jiným kulturám a poznávat je. Je běžné, že u stolu při obědě se sejde deset lidi z deseti různých zemí a následné diskuse bývají velmi zajímavé. Tyhle vlastnosti považuji pro kariéru v moderním světě za velmi podstatné. Proč si je tedy nezkusit zdokonalit touto cestou. Zároveň poznáte spoustu lidí z celého světa, kteří vám otevřou dveře pro další dobrodružství."

Plánujete účast i na další olympiádě?

"Vzhledem k zdlouhavému procesu se určitě přihlásím. Co ale bude za dva roky je těžké soudit. I když celá zkušenost zní velmi zajímavě, pořád vyžaduje určité plánování a strávit několik týdnů v zahraničí není jen tak. Tím ale rozhodně nechci nikoho odradit. Při loučení s kamarády se tu často vtipkuje, že se sejdeme na další olympiádě."

Zdroj: Západočeská univerzita v Plzni