03.06.2025 14:36
03.06.2025 12:10
Co si přejí obyvatelé Trojky? Výsledky hlasování v participativním rozpočtu jsou tu
02.06.2025 13:10
Plzeňská teplárenská ukončila topnou sezonu
Debata na téma Charta 77 v Divadle Dialog
Zajímají vás okolnosti Charty 77? Chcete poznat osudy signatářů dokumentu, který hnul Evropou? Pak zajděte ve čtvrtek 22. března do Divadla Dialog na debatu Charta 77: Včera a dnes.
Zajímají vás okolnosti dokumentu Charta 77? Pak si nenechte ujít debatu na téma Charta 77: Včera a dnes, kterou od 16:30 uvádí v Divadle Dialog v Plzni.
Promítání a beseda se signatářkou Charty Jiřinou Šiklovou přiblíží pamětníkům i nepamětníkům osoby kolem dokumentu, který pohnulEvropou.
Kdo vlastně byli lidé, kteří za Chartou 77 stáli? Jaké byly jejich další osudy? A čeho vlastně chtěli autoři touhle iniciativou dosáhnout? Na tyto otázky se pokusí odpovědět Jiřina Šiklová, uznávaná socioložka, především však signatářka Charty 77. Vstupné na besedu je 30 korun.
Charta 77 byla neformální československá občanská iniciativa, která kritizovala "politickou a státní moc" za nedodržování lidských a občanských práv, k jejichž dodržování se ČSSR zavázala při podpisu Závěrečného aktu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (KBSE) v Helsinkách. Iniciativa působila v letech 1977 až 1992. Pojmenována je podle dokumentu Charta 77 (Prohlášení Charty 77) z 1. ledna 1977.
Autory, organizátory a mezi prvními signatáři byli Jan Patočka, Jiří Němec, Václav Benda, Václav Havel, Ladislav Hejdánek, Zdeněk Mlynář, Pavel Kohout, Petr Uhl, Ludvík Vaculík a Jiří Hájek. Jeden ze tří prvních mluvčí, profesor Jan Patočka byl také první obětí represí komunistického režimu vůči signatářům Charty 77, když 13. března 1977 po několikahodinovém výslechu zemřel.[1] Jeho pohřeb v Břevnově se stal významnou událostí protikomunistického odporu. Nekrolog četl Ladislav Menzel, který v červenci následujícího roku předčasně zemřel. Signatáři reprezentovali odlišná povolání, politické postoje i náboženská vyznání. Řada z nich se výrazně zapojila do veřejného života po Sametové revoluci v roce 1989. (zdroj:Wikipedie)