Spát či nespát?

Normálně by měl člověk usnout nejpozději do půl hodiny. Potíže s usínáním rostou s věkem, protože klesá totiž hladina hormonu melatoninu v krvi, jenž řídí cyklus spánku a bdění.

K poruchám spánku může dojít třeba proto, že ve spánku totiž člověk hospodaří s nastřádanou energií a také řeší nesčetné problémy. Nespavost je stav, kdy pacient hodnotí svůj spánek jako nedostatečný. Tou trpí asi třetina lidí, polovina z nich to vnímá jako problém. Každý desátý člověk trpí nespavostí chronickou.

Největší potíže ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi mají právě ženy z Čech. Za poslední rok a půl registrovalo různé potíže se spánkem až 84% českých žen a 65% českých mužů.

Tento problém často postižení řeší braním léků, na kterých se však velmi rychle stanou závislými. Podle lékařů má většina přípravků na spaní mnoho vedlejších účinků při užívání i po vysazení. Hrozí například závratě a halucinace.

Klasická hypnotika čili léky na spaní kvůli zbytkové ospalosti zhoršují motoriku a schopnost soustředění, hrozí úrazy a dopravní nehody. Hypnotika by se měla užívat nanejvýš dva až čtyři týdny. Lékař by neměl předepsat léky na déle než měsíc. Samotná hypnotika neposkytují fyziologicky hodnotný spánek, ale spíš takový umělý, u uživatele pak roste pocit nevyspání navzdory tomu, že spal celou noc. Hodně lidí postupně zvyšuje dávky, spojuje užívání léků s alkoholem a kouřením.

Hypnotika mohou mít i paradoxní účinky. Po několika letech užívání je pak člověk bere třeba proto, aby se lépe soustředil na práci, což se spánkem nemá nic společného. Vyskytnout se díky nim mohou také náměsíčné stavy, kdy postižený telefonuje, sleduje televizi, jí nebo dokonce řídí auto, ale ráno si na nic nepamatuje.

Nespavost vede k častější pracovní nepřítomnosti, nehodám a úrazům, poruchám paměti, depresivním stavům a zvyšuje se vnímání bolesti. Dlouhodobá nespavost zhoršuje celkové zdraví. Naopak nadměrná spavost prý pravděpodobně zkracuje život.

Jak se tomu vyvarovat?

Při potížích se spánkem je vhodné nejdříve upravit spánkový režim, tedy chodit spát a zejména vstávat ve stejnou dobu. Pokud člověk neusne do 20 minut, měl by vstát, věnovat se nenáročné činnosti a jít si lehnout jen při pocitu ospalosti. Při nespavosti delší než měsíc je potřeba vyhledat odborníka, který nasadí léky nebo doporučí psychoterapii.