Pískovna u Vejprnic se mění ve smetiště - FOTKY

Tuny odpadků, plechovek, igelitů, skla, neuklizená ohniště. Tak to vypadá v jinak krásné lokalitě bývalé pískovny u Vejprnic. I přestože jde o soukromý pozemek, lidé se do zatopeného lomu chodí koupat a rybařit. A všude okolo po nich zůstává neuvěřitelný binec.

Na neutěšený stav lokality, která se postupně mění ve smetiště, upozornil Karel Makoň z plzeňské Záchranné stanice živočichů. Když sem přijel jednomu z labutích mláďat vyndat splávek zaseknutý v zobáku, nestačil se divit.

„Takový nepořádek jsem už dlouho neviděl, kolem dokola není jediné místo, které by nebylo zasypáno tunami odpadků! Co jsme to za lidi, co je to za verbež, která tam chodí? A pokud by mi někdo chtěl tvrdit, že to dělají Ukrajinci anebo Slováci, tak jsem tam krom Čechů nikoho jiného nepotkal a také nevěřím tomu, že by někdo ze zahraničních dělníků u vody pil značkové pivo z plechovek, kouřil drahé značky cigaret a kupoval luxusní krmení pro ryby po pytlích,“ důrazně konstatuje Makoň.

Ze situace jsou nešťastní i pracovníci společnosti Bögl a Krýsl, která pískovnu vlastní. „Je to opravdu hnus. Jedná se o soukromý pozemek, na kterém lidé nemají co dělat. Okolo jsou závory, ale to je nezastaví. Oplotit celý areál vzhledem k jeho velikosti nelze. Vždycky když skončí sezona, vezmeme s kolegou pytle a vyrážíme odpadky uklidit,“ popisuje jeden z pracovníků Jiří Čada s tím, že do lokality zajíždějí i policisté.

Mohl by z pískovny vzniknout biotop na koupání?

Podle starosty Vejprnic Pavla Karpíška se v současné době zpracovává plán na finální rekultivaci oblasti bývalé pískovny. V řádech měsíců by pak mělo být zřejmé, co a kdy zde vznikne. Ve hře je například i využívání zatopeného lomu jako přírodního biotopu na koupání a rybaření, ovšem lidé by se tam museli chovat jinak. „Byl jsem se na místě podívat a ten nepořádek se mi samozřejmě také nelíbí. Musíme vymyslet nějaká opatření, jak mu zabránit. Ale plot by řešením nebyl,“ říká starosta.

A jak to dopadlo s mladou zraněnou labutí? „Krom splávku u zobáku měla ještě háček zaseknutý v jazyku a minimálně tři metry vlasce v jícnu až do žaludku. Mládě jsme odchytili, ošetřili na místě, okroužkovali i s dalším mládětem a samicí a zase vypustili. Ovšem na jak dlouho, nikdo neví, jelikož poházených a utrhaných vlasců je na této jedinečné lokalitě opravdu mnoho,“ uzavírá vyprávění Karel Makoň.

FOTO: ZSŽ