Lidé se dělí, někdo roušku nosí, jiní ji odmítají - FOTKY!

Lidé mají zdravotního nepřítele a jak tomu bývá, někteří jsou proti němu vyzbrojeni, jiní jsou prostě "bez zbraně". Ale zdá se, že se to každou hodinu mění, zatímco v pondělí jsem v Tachově v centru města potkala asi šest lidí s rouškou či šátkem a ve Stříbře tři, dnes, v úterý je situace lepší, Stříbro by se dalo definovat stavem 1:4, jeden člověk s rouškou proti čtyřem bez.

A názory lidí jsou samozřejmě odlišné:

Olga - Tachov- s rouškou. 
Mám obavy z nákazy, je tu hodně cizinců, já roušky doporučuji. Pokud tedy lidé seženou, já ji mám hlavně i proto, že pracuji ve zdravotnictví, kde jsme je začali používat ihned, jak jsme se o nemoci dozvěděli.

Jirka - Tachov - bez roušky
Jsem bez roušky, zatím se nebojím, dávám si pozor. Záleží na lidech, jak budou ohleduplní, když na sebe nebudou zbytečně dýchat a prskat, tak by to mělo být dobré. Ale karanténa prostě přišla a musíme s tím bojovat.

Jana - Tachov - bez roušky
Záleží to na příležitosti, když půjdu mezi více lidí, tak bych roušku zvažovala, ale jsem v práci v malém počtu lidí a máme zavřeno. Přiznám se, že mám v kapse po domácku vyrobenou desinfekci na ruce, tu používám, když jdu ven či dovnitř. Vláda to nemá jednoduché, musíme se ohlížet teď všichni na své okolí. Já moc s lidmi v kontaktu nejsem, ale bojím se o své starší rodiče. Doma nevytvářím žádné velké zásoby, ale snažím se mít něco málo navíc, kdybych třeba sama upadla do karantény, abych tam na pár dní něco měla, abych nemusela někoho obtěžovat  s nákupem.

Lucie - Stříbro - s respirátorem i rukavicemi
Respirátor jsem koupila ve Stříbře na náměstí, stál několik stovek, ale životy jsou dražší. Rukavice mám protože plno lidí roušku ještě nenosí a pak někde prsknou třeba na košík a my si to nevědomky neseme domů. Pak si třeba promneme oči a je to. Dělám to hlavně kvůli rodině, rodičům, jsou starší, a tudíž náchylnější taky. Já jinak nakupuji i pro druhé, co se teď bojí ven. Vidím i, že to oceňují prodavači v obchodech.

Michal - Stříbro - šátek přes obličej
Nosím to z ohleduplnosti vůči druhým. Zatím ani nevím, jak vše teď je, jdu po noční, takže zatím nemám žádné zprávy. 

Alena - Stříbro - roušky a šije i pro ostatní

Zatím jsem jich ušila pár desítek, dělím to mezi lékaře, nějaké do Červeného kříže, něco prodavačkám. Ale potřebovala bych jich mnohem více. Musím ale ještě teď shánět látku, a ta by měla být nová. Přislíbil mi pomoc s nákupem látek i starosta Stříbra Martin Záhoř. 
 
Ve Stříbře teď funguje na facebooku skupina ŠIJEME ROUŠKY PRO STŘÍBRO, kde se lidé mohou mezi sebou domluvit na spolupráci a distribuci.

Foto: Martina Sihelská