CINK (07.09.2021 11:45:00)

Odpovědnost jednatele za podání insolvenčního návrhu je zpět? Zaplatí jednatelé dluhy za zkrachovalá s.r.o.?

Od 1. 7. 2021 je zrušeno jedno z mimořádných opatření, kterým byla pozastavena povinnost podnikatelů a obchodních společností podat na sebe insolvenční návrh v okamžiku, kdy jsou tyto společnosti v úpadku. Od 1. 7. 2021 je tato povinnost zpět a platí, že v okamžiku, kdy podnikatel, popřípadě statutární orgán společnosti, takový návrh nepodá, vystavuje se riziku nejen občansko‑právní odpovědnosti, kdy může být pak povinen uhradit vzniklou újmu (škodu) věřitelům, ale vystavuje se také odpovědnosti trestně-právní, kdy mu může být uložen trest odnětí svobody.

Jelikož po cca 2 měsících začíná přibývat případů, kdy statutární orgán včas návrh nepodal, a odpovídá tak za škodu, zeptali jsme se na podrobnosti Mgr. Václava Polomise, který se v plzeňské Advokátní kanceláři CINK a partneři věnuje problematice insolvenčních řízení.

Pane magistře, v čem daná povinnost podnikatele spočívá?

Tato povinnost spočívá v tom, že podnikatel, tedy buď fyzická osoba (např. OSVČ), nebo právnická osoba (např. s.r.o. nebo a.s.), má povinnost na sebe podat insolvenční návrh v okamžiku, kdy se dozví o tom, že se dostává do úpadku.

Kdo konkrétně má povinnost insolvenční návrh podat?

Zákon stanoví, že pokud jde o právnickou osobu, tak uvedenou povinnost má statutární orgán společnosti. Tím je například jednatel společnosti s ručením omezením nebo představenstvo akciové společnosti.

Za jakých podmínek můžeme hovořit o úpadku společnosti?

Jde o situaci, kdy má společnost dluhy, které již nedokáže splácet. Hovoříme buď o platební neschopnosti, nebo o předlužení. Pokud jde o platební neschopnost, tak ta vzniká v okamžiku, kdy společnost nemá dostatek financí na úhradu dluhů, které jsou po splatnosti déle než 30 dní, které dluží více věřitelům. Druhou situací je předlužení podnikatele. Jde o situaci, kdy závazky dlužníka převyšují hodnotu jeho majetku, kdy zároveň jsou tyto závazky vůči více věřitelům.

Jak by měl jednatel společnosti postupovat, pokud zjistí, že je společnost předlužena nebo v platební neschopnosti?

V takovém případě je nutné podat insolvenční návrh, a to bez zbytečného odkladu, tedy co nejdříve.

Co když to jednatel společnosti neudělá? Hrozí mu nějaká sankce?

Insolvenční zákon stanoví, že podnikatel, který nepodal insolvenční návrh, ačkoliv měl, tak odpovídá věřitelům za škodu, kterou tím způsobil. Výše škody bude zpravidla odpovídat rozdílu mezi výší pohledávky zjištěné v insolvenčním řízení a částkou, kterou se podařilo z insolvenčního řízení uspokojit.

Pokud tedy například existuje dluh společnosti s ručením omezeným ve výši 100.000,- Kč, kdy se z insolvenčního řízení uspokojí pouze například 30 % z tohoto dluhu, tedy 30.000,- Kč, vzniká věřiteli škoda ve výši 70.000,- Kč, za kterou bude odpovědný právě jednatel společnosti, který nepodal insolvenční návrh, ačkoli měl. To znamená, že tento dluh by následně byl vymáhán po tomto jednateli společnosti, který by byl povinen jej uhradit.

Dále se pak také jednatel společnosti vystavuje hrozbě trestního stíhání, neboť nepodání insolvenčního návrhu může být posouzeno jako trestný čin porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 trestního zákoníku, kdy je pak takový jednatel ohrožen trestem odnětí svobody až na 8 let, popřípadě se může dopustit trestného činu zvýhodnění věřitele podle § 223 trestního zákoníku, kdy mu může být uložen opět trest odnětí svobody až 8 let.

Jaké máte zkušenosti a jaký postup doporučujete, pokud si jednatel společnosti není jistý, co má udělat?

Z našich zkušeností vyplývá, že jednatelé insolvenční návrhy často nepodávají, přičemž se tak vystavují popsaným rizikům, kdy jednak mohou být povinni uhradit vzniklou škodu a rovněž jim může být i uložen trest odnětí svobody.

Pokud jde o doporučení konkrétního postupu, je dané vždy závislé na dalších okolnostech. Určitě doporučujeme věc v předstihu, tedy co nejdříve, projednat se zkušeným advokátem se specializací na insolvenční právo, který navrhne optimální postup a řešení. Právní zástupce následně může také vypracovat insolvenční návrh, který v zastoupení podnikatele podá na příslušný soud, čímž se podnikatel vyhne výše popsanému postihu.