14.09.2024 8:58 14.09.2024 21:39
Řeky v Plzeňském kraji stoupají. Třetí stupeň je na Otavě
Řeky v Plzeňském kraji se během páteční noci výrazně zvedly. 3. stupeň už má Otava. Další řeky jsou na 2. stupni povodňové aktivity.
14.09.2024 8:58 14.09.2024 21:39
Řeky v Plzeňském kraji se během páteční noci výrazně zvedly. 3. stupeň už má Otava. Další řeky jsou na 2. stupni povodňové aktivity.
14.09.2024 17:05
Během srpna a září proběhlo na území Plzeňského kraje hned několik policejních kontrol, které se zaměřily na ubytovny, autobusy a firmy. Kolik cizinecká police zjistila přestupků, se dočtete v článku.
14.09.2024 13:30
Situace v souvislosti s velkou vodou je v Plzeňském kraji v rámci celé České republiky nejklidnější. Všechny složky IZS jsou ale v pohotovosti a hasiči jsou v terénu v zasažených oblastech.
Nedostatek dozorců trápí nejen Valdice. Příslušníci a zaměstnanci vězeňské služby chybějí také na Borech. Jaká je situace v Plzni, na to jsme se zeptali přímo ředitele věznice Drahoslava Červinky. Čtenářům QAPu nabízíme exkluzivní pohled do útrob tohoto zařízení a také pár zajímavostí z jeho historie.
Práce ve skleníku
Není žádným tajemstvím, že bezpečnostní sbory v České republice se dlouhodobě potýkají s nedostatkem svých příslušníků. Chybějí nejen policisté a hasiči, ale také dozorci vězeňské služby.
V uplynulých týdnech jste dokonce mohli zaznamenat, že například ve Valdicích dalo výpověď více než 60 příslušníků a zaměstnanců věznice. Vzniklou situaci, která mezi tamní obyvatele vnesla obavy o jejich bezpečnost, se dosud nepodařilo vyřešit. Důvodem výpovědí je dlouhodobý personální podstav a z něj vyplývající práce přesčas pro zbývající pracovníky věznice, kteří se zde starají o odsouzené osoby.
Nepříznivá situace panuje rovněž v Plzni. Dle vyjádření ředitele věznice zde momentálně chybí 52 příslušníků a 12 zaměstnanců.
Ačkoliv vedení věznice řeší nedostatek dozorců a strážných nařízenými přesčasy, kterými si příslušníci přilepší na výplatě, s ohledem na vzniklou situaci přestává být finanční motivace prioritou. Příslušníci by dle svých slov raději uvítali více volných dní strávených společně s rodinou.
Centrální hala věznice
K nedostatku občanských zaměstnanců, kterými jsou mimo jiné řemeslníci, zdravotníci či psychologové, pak ředitel věznice uvedl, že tento problém lze vyřešit například přijetím pracovníků ze Slovenska. Právě pracoviště vězeňských psychologů v borské věznici posílili v nedávné době dva jejich slovenští kolegové.
Jak ale vyřešit nedostatek příslušníků bezpečnostního sboru, jimiž se můžou stát jen občané České republiky, zůstává otázkou, na kterou se těžko hledá odpověď.
Ministerstvo spravedlnosti sice nyní přišlo s návrhem v podobě plošného náborového příspěvku pro nově nastupující příslušníky, plošného stabilizačního příspěvku určeného pro všechny příslušníky vězeňské služby či navýšením objemu prostředků na platy občanských zaměstnanců. Zda plánované kroky povedou ke stabilizaci personálu vězeňské služby, však ukáže až čas….
Vycházkový dvůr věznice
Obecní pozemek pod borskou věznicí byl v roce 1873 prodán za částku 72 000 zlatých.
První trestanci byli na Bory přivezeni z přeplněné, dnes již neexistující zemské trestnice u sv. Václava v Praze dne 16. července 1878. Tisk žil převozem vězňů již několik dní předem a velkolepou trestnici v Plzni označoval jako „chrám trestníků“. Nejvyšší, desetileté tresty, si tehdy přijeli odpykat krejčí z Rožmitálu pod Třemšínem za vraždu a tesař ze Skašova u Přeštic za loupež.
K historicky prvnímu útěku z borské trestnice došlo už 17. srpna 1878, tedy jen měsíc po přivezení prvních trestanců. Trojice odsouzených využila nepozornosti stráže na jednom z vycházkových dvorů a v rychlosti překonala ohradní zeď. V tu dobu se však k Plzni vraceli havíři ze sulkovských dolů a prchající trestance pochytali.
Herec a komik Vlasta Burian údajně navštěvoval trestnici na Borech každý velikonoční Velký pátek a nechával si předvádět některé trestance. Mluvil s nimi a přitom studoval zvláštnosti jejich projevu.
Pádem komunistického režimu v roce 1989 a propuštěním politických vězňů přestal plzeňský trestní ústav fungovat jako místo určené pro politické vězně. Politické změny a následná amnestie vedly ke snížení počtu odsouzených na minimum. Někteří vězni, kteří nebyli na amnestii propuštěni, se vzepřeli a dne 5. dubna 1991 v celkovém počtu 24 zdemolovali zařízení cel, které se jim podařilo zapálit. Vzpoura byla potlačena a lze ji označit za největší v historii trestního ústavu na Borech.
Političtí vězni v dobách Rakouska-Uherska měli oproti jiným trestancům některé výhody. Pokud jim to finanční situace dovolila, mohli si nechat donést jídlo, pivo či víno z hostince, který se nacházel přímo naproti trestnici.
Mezi nejslavnější osobnosti, které prošly trestním ústavem v Plzni na Borech jako političtí vězni, patří například právník a politik Alois Rašín, odsouzený ve vykonstruovaném procesu s tvz. Omladinou, mimo jiné za popuzování k opovrhování osobou císařovou, pozdější prezidenti Zápotocký a Havel, loutkoherec Josef Skupa, hokejista Augustin Bubník či katolický kněz a církevní hodnostář Dominik Duka.
Zdroj zajímavostí: Věznice borská, Lukáš Paleček, 2017
Věznice Plzeň