Exkurze Západočeským muzeem zaujala veřejnost

Zajímavě vyhlížející budovu Západočeského muzea v Plzni si v úterý 30. srpna díky spolupráci odborných pracovníků plzeňského pracoviště Národního památkového ústavu a muzea mohli prohlédnout zájemci z řad veřejnosti.

Zástupce ředitele Západočeského muzea v Plzni PhDr. Jan Mergl na monumentálním schodišti muzejní budovy představil jednotlivé architektonické prvky a slohy, využité při budování muzea, které závěrem 19. století navrhl tehdejší ředitel muzea architekt Josef Škorpil.

"Přednášející se během přednášky snažil osvětlit i otazník použitý v názvu exkurze: Západočeské muzeum – Novorenesanční (?) stánek kultury," uvedl David Růžička z Národního památkového ústavu v Plzni s tím, že jedna z nejvýraznějších plzeňských novorenesančních staveb, která funkčně vyhovovala již v době vzniku tehdejším moderním požadavkům na muzeum, nese totiž výrazné stopy secese. "PhDr. Jan Mergl pak vše ilustroval přímo na jednotlivých příkladech z interiéru i exteriéru muzejní budovy. Připomněl, že hrubá stavba budovy byla dokončena v roce 1898 plzeňskou firmou Eduard Kroh, ostatní stavební práce byly dokončeny v roce 1899. Na výzdobě fasády i interiérů budovy se podíleli také přední umělci své doby. Podle návrhů sochaře Celdy Kloučka byla provedena plastická výzdoba fasády i štuková výzdoba sálů. PhDr. Jan Mergl rovněž objasnil význam jednotlivých symbolů, uplatněných ve výzdobě. Kromě lunet v jubilejním sále, vymalovaných Augustinem Němejcem, byl představen i rozsáhlý reliéf Dívčí válka od sochaře Vojtěcha Šaffa na hlavním schodišti."

Prohlídka připomněla i nedávnou historii budovy, která v 90. letech 20. století procházela celkovou rekonstrukcí včetně kompletní výměny krovů. Muzeum tak bylo veřejnosti znovu otevřeno až v listopadu 1998.

Exkurze se zúčastnilo téměř čtyřicet zájemců z řad laické i odborné veřejnosti. "Sám přednášející, PhDr. Jan Mergl ocenil tento zájem i počet účastníků, který v rámci Plzně označil jako mimořádný. Nutno podotknout, že nový projekt odborných pracovníků plzeňského pracoviště Národního památkového ústavu v Plzni, nazvaný Ze života památek, si standardně udržuje vysoké počty návštěvníků, které se pohybují v rozmezí třiceti až sedmdesáti osob," poznamenal Růžička a pokračoval: "Lze to chápat jako ocenění kvality práce realizačního týmu, který tvoří Jana Domanická, Alena Aubrechtová a David Tuma, i výběru témat."

Na září jsou v rámci projektu připravena další zajímavá témata cyklu Ze života památek. Tématem třetího čtvrtletí je "Romantický sen – dědictví 19. století v památkovém fondu".