Janovský mokřad se mění. Nová stezka i tůň posílí vzácný ekosystém - FOTO

29.11.2025 14:11

Janovský mokřad u Nýřan se dočkal výrazných úprav. Projekt podpoří zdejší biodiverzitu a zároveň zpřístupní chráněnou lokalitu návštěvníkům.

Janovský mokřad, chráněné území poblíž dálnice D5, se dočkal zásadních úprav. Lokalitu obohatila nová mělká tůň a návštěvníci mohou nově dojít k vyhlídce po upravené štěrkopískové stezce, která nahradila původně podmáčený terén. Obě opatření mají přispět k ochraně cenného ekosystému i ke komfortnějšímu přístupu veřejnosti.

„Janovský mokřad, chráněný od roku 2021, vznikl díky přirozené činnosti bobrů a vytvořil rozlehlý mokřadní ekosystém. Tento prostor je domovem vzácných ptáků, obojživelníků, plazů i mnoha bezobratlých živočichů. A protože představuje důležitý kout přírody v blízkosti dálnice D5, je potřeba ho chránit,“ uvedl radní pro oblast životního prostředí a zemědělství Petr Fišer.

Návštěvníci nyní mohou bezpečně dojít k vyhlídce po nové štěrkopískové stezce. Ta je podložená drenáží, která odvádí přebytečnou vodu do blízkého potoka. Díky tomu se stabilizuje vodní režim v celé oblasti. „Stezka je přizpůsobena jak pro návštěvníky, tak pro správce, kteří se starají o zdejší zvířata a údržbu pastvin,“ upozornila Lucie Hájková, vedoucí oddělení projektových realizací.

Mělká tůň, která vznikla v další části rezervace, už krátce po dokončení zadržela dostatek vody a začal se u ní rozvíjet život světlomilných rostlin, bezobratlých i obojživelníků. Do budoucna by se sem podle odborníků mohli vracet i vodní ptáci, kteří zde hnízdili v minulosti.

Janovský mokřad vznikl přirozeně v místech bývalého Janovského rybníka, který byl v 19. století zrušen kvůli poddolování. Po výstavbě dálnice D5 se území oddělilo od okolní krajiny, a díky zvýšení hladiny podzemních vod i činnosti bobrů se zde začal utvářet rozsáhlý mokřadní ekosystém s otevřenými vodními plochami i suchými rákosinami.

Po vyhlášení přírodní rezervace zde vznikly tři pastevní areály, kde dnes exmoorští poníci a pratuři pomáhají obnovovat rozmanitou krajinu. „Jejich pastva omezuje šíření invazní třtiny křovištní a podporuje růst rozmanitějších lučních bylin. Nová stezka zároveň zajišťuje lepší obslužnost i pro péči o zvířata, která se v lokalitě volně pohybují,“ doplnil Petr Fišer.