Knihovna města Plzně projde rekonstrukcí. Podívejte se na VIZUALIZACE

Studie revitalizace Knihovny města Plzně je prvním velkým krokem k rozsáhlé přestavbě, která zlepší služby, jež knihovna poskytuje, a umožní rozvoj její komunitní činnosti. Za studií stojí plzeňští architekti Jaromír Veselák a Jan Toman. Přeměna knihovny by měla začít v nejbližších letech.

„Naše Knihovna města Plzně patří k největším zařízením svého typu v republice. Od svého vzniku se však potýká s nedostatečnými prostory budovy v ulici Bedřicha Smetany. Ta je totiž situována na velmi dobře dostupném místě v centru města a denně ji tedy navštíví okolo pěti set čtenářů. Její prostory a zázemí však nevyhovují potřebám uživatelů, zaměstnanců ani knižního fondu. Je proto nutné knihovnu revitalizovat, aby odpovídala standardům 21. století,“ uvedla radní města Plzně pro oblast kultury a památkové péče Eliška Bartáková.

Největší proměnou by měl projít prostor Ústřední knihovny pro dospělé v přízemí a také prostor podkroví, kde by díky půdní vestavbě měl vzniknout multifunkční sál s klubovnou pro komunitní aktivity a malou střešní terasou. Navrhované úpravy se však v určité míře dotknou všech šesti podlaží od sklepa až po půdu.

„Plzeňští architekti Jaromír Veselák a Jan Toman studii zpracovali ve spolupráci s námi knihovníky. Úkolem bylo prověřit možnosti rozvoje stávající budovy a navrhnout nové funkční prostorové uspořádání, které bude odpovídat standardům 21. století. Knihovna pak bude moci lépe reagovat na nejnovější trendy v poskytování služeb občanům, rozvíjet komunitní činnost a stát se jedním z vyhledávaných prostorů pro setkávání, sdílení zkušeností a komunikaci. A jednou z priorit je s ohledem na imobilní občany a seniory i odstranění bariér,“ řekla ředitelka Knihovny města Plzně Helena Šlesingerová.

Budova v ulici Bedřicha Smetany 13 je nemovitou kulturní památkou a zároveň je součástí Městské památkové rezervace Plzeň. Byla postavena v roce 1914 architektem Ludwigem Tremmlem a stavitelem Františkem Němcem st. a původně sloužila jako Anglo-rakouská banka. Jako součást řadové výstavby téměř neumožňuje přístavbu. Knihovna ji užívá od druhé poloviny 50. let minulého století. Veřejnosti v ní slouží Ústřední knihovna pro dospělé, Ústřední knihovna pro děti a mládež, Studovna a informační služby, Polanova síň. Ve zbylé části sídlí vedení organizace, ekonomicko-provozní úsek vč. knihařské dílny a údržbářské dílny, úsek IT, Oddělení nákupu a zpracování knihovních fondů a Oddělení styku s veřejností.

Studie, která získala všechna potřebná stanoviska, včetně vyjádření památkářů, se v příštím roce stane podkladem k vypsání soutěže na projekt stavby. Vlastní realizace stavebních úprav by mohla proběhnout v letech 2025-2026.

Náklady na revitalizaci by měly podle současných odhadů činit necelých 100 milionů korun, z dotačního programu v rámci výzvy ITI Strategie Plzeňské aglomerace 2021-2027 je přislíbeno až 70 milionů korun.

Vizualizace: Studie rekonstrukce hlavní budovy Knihovny města Plzně architektů Jaromíra Veseláka a Jana Tomana