Na titulkování živého vysílání České televize se podílí i Západočeská univerzita

Kybernetici z Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni společně s firmou SpeechTech už několik let spolupracují s Českou televizí na online titulkování živých televizních pořadů. V souvislosti s aktuální pandemií koronaviru významně rozšířili tuto službu o denní zpravodajství České televize na kanálu ČT24, výukový pořad Škola doma a další živé vysílání.

Titulkování je určeno nejen neslyšícím divákům, ale pomáhá i starším a nedoslýchavým lidem s porozuměním sportovním, zpravodajským i zábavním pořadům. Titulkování zpravodajských pořadů se proto navýšilo o několik set procent, zejména na kanálu ČT24. Sluchově hendikepovaní lidé tak mají  k dispozici aktuální informace. 

Fakulta  se podílí mimo jiné na průběžné aktualizaci titulkovacího systému a na denní aktualizaci slovníků. Slovní zásoba systému se aktualizuje dvakrát denně na základě monitorovaného internetového zpravodajství. Jde vždy o několik desítek nových slov a výrazů. "V souvislosti s aktuální situací například slovník nově obsahuje slova jako ‚koronavirus‘ či ‚rychlotesty‘, ale také názvy firem, léků a jména měst či oblastí, ve kterých se koronavirus objevil,“ upřesňuje děkanka Fakulty aplikovaných věd Vlasta Radová.

Převádění mluveného slova do psaného textu probíhá dvěma způsoby – buď přímo rozpoznáváním originální zvukové stopy a následně jejím automatickým přepsáním do textu nebo přemlouváním zvukové stopy stínovým řečníkem. Vybraní stínoví řečníci přitom mohou živá vysílání přemlouvat z pohodlí svého domova. Originální zvuk pořadu jim Česká televize zasílá s předstihem zhruba tří sekund, což umožňuje snížit zpoždění živých titulků pro diváka v průměru na pět až šest sekund.

Trénovaných stínových řečníků je v současnosti dvanáct, všichni jsou absolventy Západočeské univerzity, konkrétně Fakulty filozofické. Poradit si musejí třeba s vadami řeči nebo s horším mluveným projevem řečníka, jehož řeč přemlouvají. Stejně tak mluvení přes roušky v některých případech zhoršuje srozumitelnost projevu. "Často největší oříšek pro stínové řečníky ale představují nedokončené promluvy nebo promluvy, ve kterých se přeskakuje z jedné myšlenky na druhou, a podobně. Takové promluvy musí stínový řečník nejdříve pochopit a poté je přeformulovat tak, aby dávaly smysl. Pokud by to neudělal, byly by výsledné titulky nesrozumitelné,“ vysvětluje Vlasta Radová.

FOTO: ilustrační  ZČU