O téměř 5 tisíc kilometrů silnic v Plzeňském kraji se starají stovky lidí i AI

Správa a údržba silnic Plzeňského kraje bude i letos zajišťovat zimní údržbu na 4 901 kilometrech silnic všech tříd. Jde o jednu z největších sítí v Česku – zahrnuje 422 kilometrů silnic I. třídy, 1 493 kilometrů silnic II. třídy a téměř 3 000 kilometrů silnic III. třídy. Údržba probíhá podle krajského plánu zimní údržby a v souladu s vyhláškou Ministerstva dopravy.

„Očekávání, že budou všechny silnice v jednu chvíli zcela bez sněhu, je nereálné. V Plzeňském kraji udržujeme téměř pět tisíc kilometrů komunikací, což je obrovský objem. Postupujeme podle zákonných limitů a děláme maximum pro to, abychom byli všude včas,“ uvedl provozní ředitel SÚS PK Radek Šíma.

103 okruhů a stovky pracovníků

Kraj je rozdělen do 103 posypových okruhů – 84 z nich se udržuje chemickým posypem a 19 inertním. Každý okruh zajišťuje tříčlenná posádka ve směnném provozu, celkem tedy 309 řidičů přímo ve výjezdech. Dalších 86 řidičů obsluhuje záložní techniku, frézy, traktory a nakladače. Během sezony se o nutné opravy strojů stará 18 opravářů.

Zimní údržbu organizačně zajišťuje šest oblastí a dvaadvacet středisek. Nad celým provozem drží dohled 52 dispečerů rozmístěných na stanovištích v Rokycanech, Přešticích, Klatovech, Plané, Domažlicích a Kralovicích.

Proč to drhne

„Zimní údržba zahrnuje chemický i zdrsňovací posyp – ten ale často vyvolává negativní reakce veřejnosti. Používáme standardní kameninové frakce 2–5 mm nebo 4–8 mm, které mohou způsobit defekty pneumatik nebo poškození skel. Jiné certifikované a použitelné materiály však v tuto chvíli nejsou,“ vysvětluje Radek Šíma. „Dříve se používala i struska, ale výrazně špinila auta, a stížnosti byly na denním pořádku.“

SÚS PK má k dispozici 116 sypačů, 15 sněhových fréz, desítky nakladačů a 42 traktorů s radlicemi. Pro případ kalamity je připraveno také 66 externích dodavatelů.

Investice kraje: moderní technika i nová hala na sůl

„Zimní údržba je pro kraj klíčovou službou. Naší prioritou je, aby byly silnice bezpečné a sjízdné i v náročných podmínkách. Zima v Plzeňském kraji bývá často nevyzpytatelná a každá hodina navíc znamená desítky tisíc lidí na cestách – do práce, do škol nebo k lékaři. Zajistit sjízdnost téměř pěti tisíc kilometrů komunikací je obrovský úkol, který stojí na stovkách lidí ve dne i v noci. Proto dlouhodobě investujeme do techniky, personálu i moderních nástrojů,“ říká náměstek hejtmana pro oblast dopravy Pavel Čížek.

Zásoby posypových materiálů na letošní zimu zahrnují 25 000 tun soli a 23 000 tun inertního posypu. V minulé sezoně bylo spotřebováno 15 544 tun soli a 9 389 tun inertních materiálů.

Novinkou letošního roku je moderní hala na sůl v Klatovech s kapacitou 8 000 tun.

„Hala na sůl je v rámci kraje unikátní. S kapacitou kolem osmi tisíc tun bude sloužit jako zásadní rezerva pro jižní část regionu. Zdejší lokální střediska spotřebují maximálně tři tisíce tun, zbytek je určen pro kalamitní situace nebo případy, kdy by selhal dodavatel – což už se v minulosti stalo,“ doplnil Radek Šíma. Podobná hala by mohla vzniknout i v Kralovicích kolem roku 2027.

Dispečeři využívají i umělou inteligenci

Dispečeři, kteří rozhodují o tom, kdy technika vyjede, používají moderní meteorologický systém, on-line kamery i GPS monitoring. Od letošního září ale mají v rukou další nástroj – predikční systém založený na metodách strojového učení, který dokáže předpovědět potřebu výjezdu až 12 hodin dopředu.

„Systém pracuje s kombinací aktuálních dat z 21 meteostanic a historických informací o skutečných výjezdech z posledních tří zim. Sleduje teplotu vzduchu, rosný bod, vlhkost, tlak, vítr a další parametry. Dokáže se tak ‚učit‘ z reálných situací a postupně zpřesňovat své odhady,“ popisuje hlavní dispečer zimní údržby Daniel Žižka.

Pohled dispečera na mapu Plzeňského kraje v nové aplikaci.

Každou hodinu systém vyhodnocuje pravděpodobnost, že bude nutné na konkrétním úseku vyjet.

„Pokud predikce překročí hranici 75 %, aplikace na to dispečera upozorní. Ten následně informace porovnává s vlastními zkušenostmi, kamerami či aktuálním stavem vozovky. Systém tak funguje jako podpůrný nástroj, který umožňuje reagovat rychleji, cíleněji a úsporněji,“ doplňuje Žižka.

Systém je od září v ostrém provozu a do budoucna se počítá s napojením na další zdroje dat, například přímo z vozidel nebo z nových meteostanic.

„Cílem této nové aplikace není nahradit rozhodování dispečerů, ale nabídnout jim včasné a přesné informace – zejména ve chvílích, kdy se počasí rychle mění a je potřeba rozhodnout o výjezdu „na hraně“,“ dodává závěrem provozní ředitel SÚS PK Radek Šíma.

Foto QAP