Plzeňská biobanka pomáhá výzkumu již 10 let. Funguje ve FN Plzeň

Banka biologického materiálu je označována jako biobanka. V plzeňské fakultní nemocnici funguje už deset let a patří do evropské sítě biobank. „Plzeňská biobanka vznikla v roce 2014 a je součástí Oddělení imunochemické diagnostiky Fakultní nemocnice Plzeň,“ upřesnil ředitel FN Plzeň Václav Šimánek.

V biobance jsou uloženy vzorky biologického materiálu sloužící pro výzkum a také pro klinickou rutinní praxi. Současně s biologickým materiálem jsou v biobance uchovávána veškerá související klinická data. Ředitel nemocnice vysvětluje, že funguje jednoduše jako peněžní banka. „Zatímco peněžní banky jsou bezpečné prostředí, kam si s důvěrou ukládáme peníze, biobanky jsou bezpečné prostředí pro uložení cenných vzorků biologického materiálu tak, aby zůstala zachována jejich kvalita,“ uvedl Václav Šimánek.

Vzorky jsou uchovávány v hlubokomrazících boxech při teplotě -80° C, což je teplota čtyřikrát nižší než má domácí mraznička. V současnosti je v 9 mrazících boxech uloženo přes 30 tisíc vzorků. V začátku disponovala biobanka čtyřmi boxy s 10 tisíci vzorky. Velký „boom“ měla biobanka v době covidové pandemie.

„V roce 2020 jsme kvůli studiu onemocnění covid 19 během března a dubna uložili do mrazáků vzorky všech krví, které prošly laboratoří. Bylo jich asi 7000, a později vzorky konkrétních populačních skupin, například seniorů, pacientů po transplantaci či očkovaných osob. Od roku 2021 ukládáme vzorky též do robotického kryosystému do par tekutého dusíku o teplotě -156°C. Tento systém má kapacitu 20 000 vzorků,“ vysvětluje prof. MUDr. Ondřej Topolčan, primář Oddělení imunochemické diagnostiky FN Plzeň, pod kterým biobanka funguje.

robotický kryosystém

Provoz biobanky i odběry probíhají za přísně kontrolovaných pravidel. Odebrané vzorky jsou transportovány do laboratoře, kde jsou pak rozděleny na malé části automatickým systémem do kódovaných zkumavek. „Tyto kódy nesouvisí s identitou dárce a zajišťují anonymitu vzorků. Evidence vzorků probíhá prostřednictvím automatického systému, který vytváří databázi uložených vzorků,“ říká mluvčí nemocnice Gabriela Levorová.

Velkým přínosem je i to, že databáze z biobanky může být využita pro individualizovanou péči o pacienta. Jedná se o zajímavý projekt, při kterém se vytvoří statistický model tzv. „dvojče“. Standardní péče o pacienty je totiž obvykle založena na výsledcích velkých klinických studií, bez ohledu na pacientovy individuální charakteristiky. Může se tak stát, že pro konkrétního pacienta není navržená léčba vhodná – buď na ni nereaguje, nebo mu dokonce škodí.

„Lékařům by v jejich rozhodování mohl pomoci model, který by byl schopen nalézt v databázi biobanky osobu nebo osoby s co nejpodobnějšími charakteristikami, jako má konkrétní pacient – tzv. jeho „dvojčata“. Na základě těchto dat poté navrhne optimální postup pro diagnostiku/léčbu pana XY. Tento model je založený na statistické analýze reálných klinických a dalších dat sesbíraných od velkého množství osob jako jsou podrobná diagnóza, komorbidita, laboratorní výsledky tkáňových, genetických a biochemických markerů a podobně,“ vysvětluje Topolčan.

Foto archiv FN Plzeň