Popelnice na bioodpad z ulic Plzně definitivně zmizí. QAP zjišťoval proč

Pokud jste byli zvyklí nosit slupky od brambor do veřejné hnědé popelnice, zajisté jste si v posledních dnech všimli cedulek s upozorněním, že nádoby budou brzy odstraněny. Ukázalo se, že dosavadní systém není efektivní a vytříděný odpad stejně končil na skládce. 

Jak QAPu potvrdil první náměstek primátora Pavel Bosák, hnědé popelnice z ulic zmizí v průběhu února a března letošního roku. Důvodem je dlouhodobě špatná kvalita vytříděného materiálu.

Proč popelnice končí? 

Mnoho lidí třídilo poctivě, ale stačilo pár nezodpovědných jedinců a celá snaha přišla vniveč.

„Už dávno před mým příchodem systém fungoval tak, že veškerý odpad z veřejných hnědých popelnic byl svážen na skládku. Vždy obsahoval vysoký podíl komunálního odpadu a plastů. Kompostárny jej odmítaly přijmout,“ uvedl Pavel Bosák s tím, že bioodpad, na rozdíl například od plastů nebo papíru, nejde efektivně dotřídit. Identifikovat, a následně vybírat cizorodý materiál ze svezené směsi je technicky nemožné.

Slova náměstka potvrzuje i Jan Šneberk. „Donedávna jsme vozili materiál na skládku/kompostárnu Vysoká, kde jej odmítali převzít, a proto končil na skládce. Z tohoto důvodu řada měst zrušila veřejný nádobový sběr bioodpadu,“ podotknul technický náměstek Čisté Plzně.

Pár hříšníků znehodnocuje snahu ostatních

„Stačí jen pár hříšníků, kteří znehodnotí snahu ostatních poctivých občanů,“ říká náměstek Bosák. Podle Jana Šneberka, technického náměstka společnosti Čistá Plzeň, se v nádobách nacházelo prakticky všechno. „Sklo, všemožné druhy polymerů nebo třeba psí exkrementy v igelitovém pytlíku. Prostě veškerý odpad, na který si vzpomenete,“ líčí Šneberk.

Na to, jaké neuvěřitelné věci lidé do hnědých nádob vyhazují, se můžete podívat ve videu Čisté Plzně:

Třídit bioodpad nejde ručně ani strojem

V diskuzích na sociálních sítích lidé často navrhují, aby pracovníci Čisté Plzně nečistoty z bioodpadu prostě vyndali. Podle odborníků je to ale mimo realitu. „To není technicky možné. Je to často drobná frakce a neexistuje strojní řešení. Zařízení využívající lidské zaměstnance na třídění bioodpadu neexistuje ani v ČR, ani v Evropě,“ říká Jan Šneberk.

Dodává také, že zatímco u plastu vybírají lidé to využitelné, u bioodpadu by museli ručně vybírat drobné nečistoty, což nelze.

„Při třídění plastu a papíru vyjímají zaměstnanci na třídičce materiál, co je využitelný, a více jak 50 % stejně skončí jako nevyužitelný výmět. U bioodpadu by naopak musel pracovník vyndávat vše, co tam nepatří. To je mimo realitu," dodal Šneberk.

Kam s bioodpadem?

Město nyní sází na adresný systém. Řešením mají být „soukromé“ hnědé popelnice přímo u domů. Využít tento systém mohou i lidé na sídlištích. „Vlastní hnědou popelnici si lze objednat již teď. Vyzvali jsme jednotlivá SVJ na sídlištích, aby si bio popelnice objednala ke svým domům. Mohou je mít zamykatelné, a zodpovídat tak za jejich obsah,“ radí Pavel Bosák.

Vlastní hnědou nádobu o objemu 240 litrů si může objednat kterýkoliv poplatník v Plzni. Přistavení je zdarma, platí se jen cena za svoz. Ten stojí 109 korun s DPH a občan si jej objedná podle potřeby (minimálně však jednou ročně). Objednávku lze nově vyřídit velmi snadno přes QR kód, nebo přes Zákaznické centrum Čisté Plzně. O novém systému objednávání jsme psali v článku ZDE.

„Důležité je, aby byla vždy odpovědná osoba za odpad, se kterou by bylo možné případnou závadnost vytříděného materiálu řešit," doplňuje Jan Šneberk.

Už za pár týdnů bude tedy možné v Plzni kromě hnědých nádob objednaných domácnostmi odkládat bioodpad pouze do velkokapacitních kontejnerů a na sběrná místa.

Bioodpad pod kontrolou

„Do budoucna se počítá s kontrolou sváženého odpadu. V případě zjištění, že se tam nenachází sjednaný odpad, se uživatel upozorní na špatné třídění. Pokud to nepomůže, tak se vyzve, aby si odpad přetřídil. Pokud toho nebude schopen, nabídneme vývoz nádoby jako směsný komunální odpad v příslušné sazbě. Jako nejzazší možnost je pak smlouvu s takovým zákazníkem vypovědět,“ varuje Jan Šneberk.

Zkušenosti z praxe ale ukazují, že adresný systém funguje. „Máme ověřeno, že z velkokapacitních kontejnerů a “soukromých” hnědých popelnic pochází surovina mnohonásobně kvalitnější," potvrzuje Bosák.

Cíl? Využívat bioodpad

Všechna tato opatření směřují k jedinému cíli – aby bioodpad skutečně sloužil a nekončil na skládkách. Plzeň loni v říjnu otevřela svou vlastní novou kompostárnu na Jateční, o které jsme vás informovali v článku ZDE. Ta dokáže zpracovat až 2 500 tun bioodpadu z velkoobjemových kontejnerů a sběrných dvorů a přeměnit ho na kvalitní substrát.

„Smyslem těchto opatření je skutečně třídit a využívat bioodpad. Pokračovat dál v třídění jen naoko by bylo neekonomické, ale hlavně neekologické,“ uzavírá Pavel Bosák.

Foto QAP