„Už zase skáču přes kaluže!“ FN Plzeň otevřela špičkové Centrum robotické rehabilitace - FOTKY

Představte si pacienta, který po těžké mozkové mrtvici nedokáže ovládat polovinu těla, nevydrží sedět a na nohy se sám nepostaví. V běžném režimu lůžkové rehabilitace je nácvik chůze s takto oslabeným člověkem nesmírně obtížný – vyžaduje obrovskou fyzickou sílu až tří fyzioterapeutů současně. Nové robotické centrum ve Fakultní nemocnici Plzeň toto mění. Část nejtěžší dřiny zde přebírají stroje a pacienti, kteří ještě nedávno jen leželi, díky nim dělají své první kroky.

Slavnostního otevření nových prostor se v úterý 19. května zúčastnilo vedení nemocnice i lékaři, kteří za celým ambiciózním projektem stáli. Ředitel FN Plzeň Václav Šimánek ve svém úvodním slově připomněl historický vývoj lékařství a medicínu označil za to nejkrásnější umění, které lidstvo kultivovalo.

„Když za mnou před časem kolegové přišli s revoluční myšlenkou, že by rádi posunuli možnosti rehabilitace o několik stupňů výš, slíbil jsem jim podporu. Zrekonstruovali jsme prostory, které byly nevyužité, a s pomocí evropských dotací nakoupili techniku. Lékaři mi tehdy slíbili, že to pomyslné heslo ‚Už zase skáču přes kaluže‘ naplní. Tyto technologie nás lidi, potenciální pacienty, dokážou rychle vrátit do běžného života, abychom mohli zase naplno žít,“ uvedl ředitel nemocnice Václav Šimánek.

Nové centrum spadá pod neurorehabilitační lůžka interního oddělení. Jeho primář Milan Štěrbák zdůraznil, že za vznikem pracoviště stojí měsíce tvrdé práce celého týmu, zejména pak doktorky Terezy Cejpkové. Vedoucí lékař neurorehabilitace Jiří Valeš doplnil, že robotika představuje pro pacienty sofistikovanější pomoc za nesrovnatelně lepších podmínek: „Je to nová možnost, jak se dostat do plnohodnotného života. Stále jsou samozřejmě klíčoví fyzioterapeuti a ergoterapeuti.“

Dominanta centra? Robot, který učí tělo znovu chodit

Absolutní špičkou celého centra a zároveň nejnákladnějším pořízeným přístrojem je Lokomat Pro FreeD. Jde o komplexní robotický systém, který kombinuje nastavitelné ortézy, pohyblivý běžecký pás a dynamické odlehčení tělesné hmotnosti.

Jak taková terapie v praxi vypadá? „Vše začíná pečlivou přípravou, pacienta změříme, vybereme vhodné ortézy a edukujeme ho. Poté ho upneme do popruhů a skeletu přístroje. Samotný trénink probíhá postupně – nejprve takzvanou bezpečnou chůzí ve vzduchu, a až poté na běžeckém pásu,“ vysvětluje lékařka neurorehabilitace Tereza Cejpková.

Jak se stav pacienta zlepšuje, přístroj mu v reálném čase ubírá podporu, zvyšuje zátěž i rychlost chůze a nutí jeho vlastní svaly pracovat. Počítač celou dobu snímá data a vyhodnocuje pokroky. Pro nervovou soustavu zasaženou mrtvicí je to zásadní impuls – dostává přímou zpětnou vazbu, že tělo opět chodí.

Příběh Nikoly...

Skutečnou hodnotu moderních přístrojů nejlépe dokazují příběhy konkrétních pacientů. Jedním z nich je Nikola, která, jak svěřila redaktorce QAPu, v nemocnici tráví už devátý týden a pravidelně dochází na Lokomat a ArmeoSpring, což je zařízení, které pomáhá zlepšovat přesnost, koordinaci a zacílení pohybů. Pacient ruku vloží do mechanického ramene a hraje interaktivní hry, čímž nevědomky intenzivně rehabilituje. „Díky intenzivnímu tréninku třikrát týdně vidíme pokroky velmi rychle. Když se pacientovi rozhýbe předloktí, můžeme v systému uvolnit i do té doby nefunkční zápěstí. Postupně pak zvyšujeme obtížnost her," říká Soňa Jarošíková, která je fyzioterapeutkou pacientky Nikoly.

„Když jsme s Nikčou začínaly, nebyla schopná se na lůžku ani sama posadit. Postupně jsme cvičily stabilitu trupu, zkoušely vysoké a nízké chodítko. Pořád jsme ale hrozně bojovaly s nestabilitou pánve, která nás nepustila dál. Po pouhých čtyřech nebo pěti terapiích na Lokomatu nastalo obrovské zlepšení. Nikola se krásně napřímila, dokázala pánev stabilizovat a ohromně nás to posunulo,“ usmívá se fyzioterapeutka.

Díky tomu mohly s odvahou přejít z chodítka na francouzské hole. „Měla jsem z toho trochu strach, přece jen jít najednou ze čtyř opěrných bodů na dva je skok, ale Nikča to zvládla skvěle. Je to obrovský pokrok,“ dodává terapeutka. Samotnou Nikolu cvičení s roboty baví: „Mě to baví, je to takové zpestření a vnímám, že se v těch hrách na obrazovce zlepšuju, je to na tom vidět.“

Terapie hrou a úleva pro personál

Mezi další vybavení patří stabilometrická plošina Prokin pro trénink rovnováhy a hlubokého stabilizačního systému, systém Vibramoov vyvolávající vibracemi v mozku iluzi pohybu, robotická rukavice Gloreha pro hybnost prstů a interaktivní tabule Myro pro rozvoj jemné motoriky.

Nová technologie přináší úlevu také samotným zdravotníkům. Fyzioterapie těžkých neurologických pacientů je fyzicky vyčerpávající práce. „Když dříve tři lidé museli manipulovat s těžkým pacientem – jeden fixovat koleno, druhý trup, třetí ruku – bylo to opravdu náročné. V tomhle je robot úžasný, podrží pacienta v pevném skeletu a uleví se nám fyzicky,“ vysvětluje fyzioterapeutka s tím, že centrum funguje jako dokonalá synergie klasické lidské péče a moderních technologií.

Nové pracoviště je zcela unikátní v rámci celého západočeského regionu. Dochází sem i pan Jan Berger, jeden z prvních pacientů, který si centrum vyzkoušel a po dvanácti lekcích přešel z francouzských holí na bezpečnější podpažní. Jeho cíl je jasný a mluví za všechny pacienty v novém centru: „Až tady skončím, doufám, že ty hole zahodím nebo rovnou zlomím!“

Centrum robotické rehabilitace ve Fakultní nemocnici Plzeň bylo částečně financováno evropskou dotací z projektu Obnova a modernizace pracovišť léčebné rehabilitační péče pro pacienty po kritických stavech, zbytek uhradila nemocnice z vlastního rozpočtu. Celková částka na nákup nových technologií pro Interní oddělení na Borech byla více než 32 milionů korun.

Foto QAP