V Rokycanské nemocnici pomáhají s léčbou psi a kočky

05.06.2023 17:28

Canisterapie je podpůrná terapie pomocí psů, která se využívá pro zlepšení psychického i fyzického stavu člověka. Pomůže například pacientům s rozvojem citových schopností a také s rozvojem pohybových schopností a jemné motoriky. V Rokycanské nemocnici pomáhá Charlie a Jack.

Na oddělení následné péče v Rokycanské nemocnici naleznete i dva psí terapeuty. Charlie a Jack jsou zlatý retrívři, kteří do nemocnice chodí pomáhat jednou za dva týdny. Rozveselují pacienty a předávají jim svoji nekonečnou energii. Chlupáče doprovází fyzioterapeut nebo rehabilitační sestra, kteří znají diagnózy pacientů. „Pacienti vědí, že přijdeme, těší se na nás. Každá návštěva je individuální. Závisí na onemocnění a aktuálním stavu pacienta,“ popisuje psí terapeutka Olga Tomášů.

Canisterapeutický tým tvoří psovod a pes, kteří prošli canisterapeutickými zkouškami. Na jejich základě pes získá oprávnění terapeuticky pracovat a pomáhat. Právě taková školení a certifikaci poskytuje společnost Pomocné tlapky, kterou Olga Tomášů na začátku milénia spoluzaložila. Hlavním cílem Pomocných tlapek je výchova, výcvik a předávání speciálně vycvičených psů zcela zdarma majitelům, kteří je používají jako slepecké, nebo pomáhají jinak nemocným.

Kontakt se psem zpravidla napomůže i k ochotnějšímu přístupu k běžné rehabilitaci. Nemusí se však jednat jen o psy. S Charliem a Jackem chodí na návštěvu také tři kočky, které si pacienti na pokojích hladí. „Pro hospitalizované má canisterapie velmi pozitivní přínos z různých důvodů. Za prvé, jak chodíme pravidelně, tak ti dlouhodobí pacienti se mají na co těšit. A už jen to samotné těšení, že zažijí něco nevšedního, jim během pobytu zvedá náladu,“ vysvětluje terapeutka.

Pes musí mít vhodnou povahu a potřebný výcvik. Kromě psychické pomoci, canisterapie podporuje zlepšení motoriky, pohybu paží, rukou a prstů a rozvoj orientace v prostoru. Pes nebo kočka na lůžku pomáhá s polohováním pacientů, kteří jsou dlouhodobě upoutáni na lůžku a během hlazení používají právě ruce.

U mnohých pacientů je zásadní i sociální aspekt. „Pacienti se během setkání zpravidla rozpovídají a začnou vzpomínat, s jakými pejsky se v životě setkali a jaké s nimi měli zážitky. Často se také stává, že i když na počátku pacient psa odmítá, tak si po jeho příchodu vše rozmyslí. Vidí pejska na pokoji, vidí, jak se s ním ostatní pacienti mazlí a hladí ho. Rozsvítí se mu oči a pak ho také nechá přivést a posadit na lůžko,“ říká Olga Tomšů s tím, že takto pomáhá pes nebo i kočka hlavně pacientům, s nimiž je těžké navázat kontakt.

Foto Rokycanská nemocnice

SDÍLEJTE ČLÁNEK