Zprávy Rokycansko

Stezka měří zhruba 13 kilometrů a vede většinou po turistických trasách nebo po neoznačených lesních cestách. Výchozími body jsou Skořice, Míšov nebo Teslíny.  Turisté si tak mohou vybrat, jak dlouhý úsek trasy projdou. Informační panely na jednotlivých zastaveních není nutné procházet v daném pořadí.

Pokud se na stezku vydáte v době, kdy není právě ideální počasí, můžete se těšit na výlet zcela opuštěnou krajinou se zajímavou historií. Nejatraktivnější je toto místo na přelomu května a června, kdy můžete na Padrťské pláni obdivovat kosatce sibiřské.

Informační tabule upozorňují na smutné příběhy dávno zaniklých vesnic Kolvín, Padrť a Záběhlá a jejich obyvatel, kteří obhospodařovali zdejší neúrodnou krajinu.  Vesnice musely ustoupit armádě, připomínají je už jen místy ovocné stromy a nenápadné, zarostlé pozůstatky zbořených domů.

Dozvíte se také více o zdejší uniktání přírodě. Zjistíte například, co je to mrazový srub, který vznikl zcela bez přispění člověka a nabízí úkryt mnoha zajímavým živočichům. Z informačních tabulí vyčtete, kde v Brdech žijí raci kamenáči, zajímavosti z historii zdejších rybníků i to, jak vznikly nádherné kosatcové louky.  

FOTO: QAP.cz

Bezohledných řidičů, kteří u lesů parkují tak, aby nemohla projet lesnická technika ani záchranáři, v tomto období každý rok přibývá. Policisté už vyjížděli například do lesa u Líšné na Rokycansku, kde došlo k vulgárnímu napadání lesníka, který posádku auta upozornil na zákaz vjezdu.

"Radničtí policisté přijal oznámení o nepovoleném vjezdu do lesa v katastru obce Líšná, kam vjela šedesátiletá řidička z Prahy. Policisté po příjezdu na místo řidičku a jejího syna ztotožnili. Třicetiletý muž měl ještě před příjezdem hlídky vulgárně napadat lesníka, který je upozornil na zákaz vjezdu do lesa. Nevybíravým způsobem se muž choval i před zraky policistů. Jeho jednání policisté kvalifikovali jako přestupek proti občanskému soužití, který oznámili správnímu orgánu. Oznámeno příslušnému správnímu orgánu bylo také nesprávné parkování řidičky,“ popisuje událost policejní mluvčí Hana Kroftová.

Na nesprávné parkování nejčastěji upozorňují policisty lesníci. „Nezodpovědní a někdy možná neznalí návštěvníci lesa by si měli uvědomit, že takovým jednáním nerespektují zákon, znepříjemňují a ztěžují práci lidem, kteří v lese pracují a navíc mohou v případě potřeby znemožnit vjezd na místo složkám integrovaného záchranného systému,“ dodává mluvčí.

Policisté opakovaně upozorňují návštěvníky lesních prostorů, převážně houbaře, aby neparkovali na příjezdových cestách, zejména u závor a skládek dřeva, kde blokují vjezd nákladním automobilům a znemožňují nakládání dřeva. "Takto zaparkovaná vozidla  brání a zamezují vjezdu a výjezdu také správcům a dalším zaměstnancům lesa," připomíná Hana Kroftová s tím, že řidiči tak porušují zákon o provozu na pozemních komunikacích a také zákon o silničním provozu.  

FOTO: ilustrační

"Úpravy v horní části potoka už skončily a mají přírodní charakter. Jejich součástí jsou mlatové cesty a sadové úpravy. V červnu se stavební práce zaměřily na lávku přes Rakovský potok. Následovat bude úprava koryta pod rodinnými domy Na Okroulici. Revitalizace skončí na podzim,“ popisuje mluvčí města Tereza Maixnerová.

V Parku U Rakováčku se navíc objevila lanovka a balanční klády pro děti. Návštěvníci parku je najdou na levém břehu Rakovského potoka u průchodu mezi ulicemi Nad Průhonem a Karlíkova.

"Město na konci dubna přihlásilo Park U Rakováčku do soutěže Adapterra Awards 2020. Ta hledá dobré příklady adaptačních opatření včetně těch, která přivádějí vodu do krajiny nebo jiným způsobem navrací krajině její přirozené funkce,“ dodává mluvčí.

V letošním roce se přihlásilo rekordních 78 nápadů z 13 krajů. Soutěží se  ve čtyřech kategoriích – Volná krajina, Zastavěná území, Pracovní prostředí a také Náš domov. Z každé kategorie vyhraje jeden projekt.

FOTO: město Rokycany

Zájem o kompostéry zjišťovalo město loni na podzim prostřednictvím dotazníků. Zájem byl nad očekávání vysoký, lidé vyplnili 544 formulářů.

"Dotazníky město využilo jako podklad pro podání žádosti o dotaci, kde bylo nutné doložit, na jakém základě žádá o příslušný počet kompostérů. Státní fond životního prostředí přijímá žádosti až do konce července. Teprve pak je začne vyhodnocovat. Až přibližně na přelomu roku bude jasné, jestli Rokycany uspěly nebo ne,“ sděluje mluvčí Rokycan Tereza Maixnerová.

V případě kladného výsledku se mohou obyvatelé města těšit, že domácí kompostéry získají na jaře příštího roku.

FOTO: ilustrační

Oznámení o ztracené houbařce přijali policisté na lince tísňového volání v pondělí 29. června krátce před 17. hodinou. Žena si vyšla na houby se synem a se svou kamarádkou a jejím manželem. Právě kamarádka zatelefonovala na tísňovou linku.  

"Oznamovatelka uvedla, že kolem druhé hodiny odpoledne v lesním prostoru mezi Líšnou a Zbirohem kamarádku ztratili. Přibližně po hodině hledání obdržela od kamarádky sms zprávu, že nemůže z lesa najít cestu, je jí slabo a baterie jí signalizuje jedno procento. Kamarádku se pokoušeli v lese najít a telefonicky kontaktovat, ale bezvýsledně. Po třech hodinách marného hledání se rozhodli zavolat na linku tísňového volání,“ sděluje policejní mluvčí Hana Kroftová s tím, že policisté z Rokycanska ihned zahájili pátrací akci.

"Po hodině od oznámení se podařilo operačnímu důstojníkovi navázat s pohřešovanou telefonické spojení. Díky velmi dobré místní znalosti policistky z operačního střediska a psovoda byla pohřešovaná žena psovodem, který místem projížděl, vypátrána. To vše se podařilo ještě před nasazením služebního psa, příletem vrtulníku a příjezdem přizvaných složek policie včetně pořádkové a zásahové jednotky," uzavírá mluvčí. 

FOTO: ilustrační 

Prostory nechala nemocnice pro tento účel zrekonstruovat už v roce 2018. Tehdy ale neměla ke zprovoznění oddělení následné péče dostatek nelékařského personálu. Teď je situace jiná, do nově vznikajícího týmu je třeba doplnit jen poslední sestry a sanitáře. Nemocnice věří, že je přijme během prázdnin, aby v září otevřela prvních 20 lůžek.

"Do týmu sháníme ještě jednu nebo dvě praktické nebo všeobecné sestry a dva či tři sanitáře,“ říká ředitel nemocnice Jaroslav Šíma s tím, že kromě odpovídajícího finančního ohodnocení nabízí nemocnice sestrám i náborový příspěvek a zdravotníkům žijícím mimo Rokycany pomoc s hledáním bydlení a případně i ubytování v nově rekonstruovaných bytech u areálu nemocnice. „Mezi zaměstnanecké benefity pak patří dovolená nad rámec zákona, dotované stravování, příspěvek na penzijní pojištění a hrazené mobilní a datové služby i pro rodinné příslušníky,“ doplňuje ředitel.

Oddělení bude poskytovat lůžkovou léčebnou ošetřovatelskou a rehabilitační péči buď dlouhodobě nemocným nebo pacientům, jejichž stav už nevyžaduje přímo pobyt na lůžku akutní péče, ale ještě pro ně není vhodná domácí péče. "Jedná se například o chronicky nemocné nebo starší pacienty, kteří potřebují pravidelný lékařský dohled a ošetřovatelskou péči nebo o pacienty po úrazech či operacích, kteří po pobytu na chirurgickém oddělení ještě potřebují rekonvalescenci a rehabilitaci přímo v nemocnici,“ doplňuje Jaroslav Šíma.

Oddělení bude léčit pacienty řady diagnóz včetně interních, chirurgických, ortopedických, neurologických ale také onkologických nebo psychiatrických. Budou přijímáni jak z akutních lůžek Rokycanské nemocnice tak i z jiných zdravotnických nebo i sociálních pobytových zařízení, případně i z domácí péče.

Kapacita oddělení je 30 lůžek. Od září z nich bude v provozu 20, většinou na třílůžkových pokojích. Ty jsou již připravené včetně nových elektricky polohovatelných lůžek a nočních stolků.

Lůžek následné péče je v rokycanském okrese dlouhodobě nedostatek a poptávka po nich stále roste. Svolení provozovat tato lůžka nemocnice získala v roce 2017, kdy však byl na trhu práce kritický nedostatek zdravotnického personálu. Nemocnici se postupně daří zdravotníky nabírat. Aktuálně zaměstnává přes 40 lékařů, 120 sester a 50 dalších nelékařských pracovníků.

FOTO: Rokycanská  nemocnice   

V Hrádku u Rokycan ve směru na Mirošov se střetly dva motocykly a osobní auto. Na místo ihned vyjeli záchranáři, v akci byl i vrtulník.

"Letecká záchraná služba transportovala muže ročník 1979 se středně těžkým poraněním do fakultní nemocnice v Plzni na Lochotíně,“ uvedl operátor Zdravotnické záchranné služby Plzeňského kraje s tím, že zraněná je také stejně stará žena, kterou dopravila sanitka s lehkým zraněním do Rokycanské nemocnice.

FOTO: ilustrační

Hasiči zasahovali během nedělního odpoledne v několika obcích na Tachovsku, severním Plzeňsku a také v Kařezu u Rokycan.

Následky dešťů a bouřek likvidovali v obcích Kurojedy, Holostřevy, Plasy, Kařez, Potvorov, Milíře. "Tady jsme dnes dnes zasahovali při odstraňování následků deště. Jednalo se o lokální zaplavení domů a komunikací. Nejčastěji vodou z polí. K tomu jsme zaznamenali vyšší počet zásahů na spadané stromy," upřesnil mluvčí hasičů Petr Poncar.

Výstraha před silnými bouřkami platí v Plzeňském kraji až do dnešní 22. hodiny. Na Tachovsku, severním Plzeňsku, Rokycansku je vyhlášen vysoký stupeň nebezpečí. Na ostatních místech v kraji je riziko nízké. Více čtěte zde.

Na dalších místech v ČR je situace ještě horší. Extrémně vysoký stupeň nebezpečí je vyhlášen ve Středočeském kraji, na Vysočině a dalších místech.

foto: HZSPK, Holostřevy - foto fcb MÚ Stříbro

Vodní hamr Dobřív je od úterý 9. června ve zkušebním provozu. Slavnostní otevření se ale kvůli protiepidemiologickým opatřením uskuteční až 5. září. Zájemci mohou do 4. září památku navštívit za sníženou cenu.

Rekonstrukce na hamru byla dlouhá, začala už v roce 2017. Objekt byl pro veřejnost během rekonstrukce uzavřen. I v době rekonstrukce se tu ale konala jedna z největších akcí, a tou je Hamernický den. Během rekonstrukce došlo hlavně na obnovu historické techniky, zrekonstruovány byly vodní kola i dřevěná koryta. Pro návštěvníky tu bylo vybudováno také sociální zařízení. 

Rekonstrukce a restaurátorské práce na strojním vybavení si vyžádaly 15,5 milionu korun, na financování se podílela Evropská unie, Plzeňský kraj a Západočeské muzeum v Plzni, které památku spravuje. 

Vodní hamr Dobřív z počátku 19. století je ojedinělou památkou svého druhu v Česku, přibližuje staré kovářské řemeslo.

FOTO: FCB Vodní hamr Dobřív

Více o hamru (zdroj Západočeské muzeum):

Dobřívský horní hamr je největší a nejvýznamnější památka svého druhu v ČR. Dnešní zděná budova byla postavena začátkem 19. století na místě starších dřevěných hamrů z let 1658 a 1701. Bohaté strojní vybavení pochází z 19. století. Původně se v hamru zkujňovalo vysokopecní surové železo, ze kterého se vykovávaly tyčové polotovary. Po rozšíření modernější ocelářské technologie přešel hamr koncem 60. let 19. stol. na výrobu těžkého kovaného nářadí. Ve druhé polovině 20. století byla výroba v hamru i v huti pod ním zastavena. Prostor hamru se stal muzejní expozicí, která slouží jako doklad staré průmyslové výroby.

Dne 8. února 2010 byl Vodní hamr v Dobřívě prohlášen vládou České republiky za národní kulturní památku, která je majetkem Plzeňského kraje a spravuje ji Muzeum Dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech, pobočka Západočeského muzea v Plzni.

otevřeno
od 9. června - říjen 2020
út - ne 9 - 17 hod

vstupné
základní 60 Kč 
zlevněné 30 Kč
rodinné 130 Kč

Podle tiskové mluvčí policie Martiny Korandové prozatím není jasné, proč řidička vyjela z komunikace. 

"Řidička jela s vozem Renault Thalia od Dobříva na Pavlovsko, ve voze byla sama. Dechová zkouška nebyla vzhledem ke zranění možná. Nařízen byl odběr krve," sdělila mluvčí policie.

FOTO: ilustrační

"Řidič NA (cizinec) ročník 1979 ze zatím nezjištěných příčin vjel v rámci dopravního omezení do místa prací na dálnici ve směru na Rozvadov. Střetl se s pracovním strojem. Nehodu řeší kriminalisté UO Rokycany. Dnes se bude odstraňovat vozidlo a náklad. V místě platí již stávající dopravní omezení z důvodu prací na silnici. Řidiči mířící na Rozvadov projedou levým jízdním pruhem," sdělila mluvčí policie Martina Korandová.

FOTO: ilustrační

K nehodě došlo poblíž Pavlovska. "Žena ve věku 19 let jela s vozem Škoda Fabia od Dobříva na Pavlovsko. Podle prvotních informací při průjezdu pravotočivou zatáčkou dostala smyk, vyjela z komunikace a narazila do stromu. Nárazem byl vůz odmrštěn do příkopu na druhou stranu,“ sdělila policejní mluvčí Martina Korandová s tím, že test na alkohol byl u řidičky negativní. Vyšetřování nehody stále pokračuje.

"Ženu jsme transportovali na urgentní příjem Fakultní nemocnice Plzeň se středně těžkým zraněním, plně při vědomí. Není přímo ohrožena na životě,“ doplnila Andrea Divišová z krajské záchranky.

Jako první byl u zraněné dívky hasič, který projížděl kolem. "Předlékařskou pomoc poskytl kolega hasič, který zrovna nebyl ve službě,“ upřesnil mluvčí krajských hasičů Petr Poncar.

FOTO: ilustrační

Dům stojí v blízkosti nemocničního areálu a je zde 16 bytů 1+1. Čtyři se rekonstruovaly loni v zimě. V předchozím týdnu skončila úprava dalších sedmi.

Jednalo se o kompletní modernizaci včetně sítí a výměny oken. "V bytech se dělala voda, elektřina, topení, podlahy. Měnily se dveře včetně zárubní, dávala se nová plastová okna a jsou kompletně nová bytová jádra, tedy koupelna s toaletou i kuchyňský kout, kde už chybí doinstalovat pouze lednice,“ říká ředitel nemocnice Jaroslav Šíma s tím, že část modernizovaných bytů už má své obyvatele.

Nemocnici se v loňském roce dařilo doplňovat týmy zdravotníků. Díky tomu mohla v závěru roku obnovit provoz lůžkové stanice C interního oddělení. Sestry i další zdravotnický personál ovšem přichází nejen z Rokycanska, ale i z Plzně nebo různých koutů země.

"Abychom jako zaměstnavatel zaujali, musíme mít adekvátní bydlení. Umíme třeba i společně s městem najít byt, anebo máme k dispozici právě vlastní kapacity. Nemocniční byty už ale byly zastaralé. Proto jsme se rozhodli je postupně kompletně modernizovat. V domě jich je celkem 16. Ty zbylé dokončíme v další etapě,“ vysvětluje předseda představenstva Nemocnic Plzeňského kraje Marek Kýhos a doplňuje, že byty využívají kromě kmenových zaměstnanců i třeba studenti zdravotnických škol, kteří v nemocnici vykonávají praxi. „Je to pro ně pohodlnější mít možnost bydlet v blízkosti nemocnice, než stále dojíždět. Mají tak i lepší možnost kombinovat praxi s učením,“ doplňuje.  

Letošní druhá etapa rekonstrukce vyšla na 3,1 milionu korun. Loňské úpravy stály 1,5 milionu. Nemocnici čeká v blízké době i výstavba nového systému pro vytápění a chystá se postupná rekonstrukce hlavní nemocniční budovy.

FOTO: Rokycanská nemocnice

Plavecký bazén i sauna se otevřely už v tomto týdnu. Návštěvníci ale musí počítat s nejrůznějšími opatřeními.

"Namísto dosavadní kapacity sto osob je s ohledem na rozlohu vodní plochy možná přítomnost 60 návštěvníků a sedmi zaměstnanců. Pokladní bude návštěvníky pouštět v časových intervalech tak, aby nedocházelo ke shlukování lidí v šatnách a sprchách. Bude také nutné dodržovat minimální vzdálenost před pokladnou, kde budou vyznačené 1,5metrové úseky,“ sděluje mluvčí města Tereza Maixnerová. Také kapacita sauny je omezená, místo jedenácti sem smí jen pět návštěvníků.

V bazénu platí celá řada dalších hygienických opatření. Parní kabiny a plastový bazének nejsou v provozu.

Venkovní koupaliště zahájí sezonu 1. června. Musí omezit počet návštěvníků tak, aby měl každý k dispozici 10 metrů čtverečních.

"U vchodu před pokladnou bude dezinfekční prostředek na ruce. Návštěvníci jsou povinni dodržovat platná mimořádná opatření, především ta, která se týkají shlukování na veřejně dostupných místech a nošení roušek nebo jiných ochranných prostředků dýchacích cest. V areálu koupaliště se mají pohybovat nejvýše v aktuálně předepsaném počtu osob a dodržovat mezi sebou patřičné odstupy,“ připomíná mluvčí některá opatření.

Do 14. června si obyvatelé Rokycan počkají na otevření zimního stadionu. Ten bude přístupný maximálně pro 300 lidí současně. I zde musí návštěvníci počítat s přísnými hygienickými opatřeními.

"Vzdálenost mezi sportovci a ostatními osobami bude nejméně dva metry. Využívání šaten a sprch bude možné za splnění specifických podmínek. Je nutné zajistit co největší rozptýlení osob v šatnách, obsazovat vzdálené konce nebo zpřístupnit ob skříňku. V šatnách musí být k dispozici dezinfekce na ruce. Návštěvníci mají omezit dobu strávenou v šatnách na nezbytné minimum. Stejně tak ve sprchách bude nezbytné zajištění co největších možných odstupů, a to především v případě otevřených sprch,“ upozorňuje Tereza Maixnerová s tím, že personál bude denně dezinfikovat prostory, kde se pohybují návštěvníci. Sportovci ale nemusí nosit v době tréninku nebo zápasu roušky.

FOTO: Pavel Němeček, ilustrační

Pracuje se mezi 62,4 a 46,8 kilometrem. Vozovka je zúžená na jeden jízdní pruh. Omezení v oblasti Rokycanska začalo v sobotu 30. května a podle informací Ředitelství silnic a dálnic ČR potrvá do 2. června.

"Stáli jsme u Rokycan 20 minut, teď se kolona rozjela, ale jedeme jen 80 kilometrů v hodině a za námi už se vytvořila hodně dlouhá fronta,“ informovala nás posádka jednoho z vozů, která uvázla v koloně.

S komplikacemi by měli řidiči počítat i v úseku D5 mezi 89 a 89,2 kilometrem poblíž Líní ve směru na Rozvadov. Do sobotních 17 hodin bude v pravém jízdním pruhu probíhat údržba stromů a keřů.

FOTO: čtenář QAP

Rokycany od května budují nový varovný systém. Na radnici vzniká vysílací pracoviště a začalo už se s osazováním bezdrátových hlásičů, které budou na místech, kde v současné době tato zařízení chybí. "Pak začne instalace kolizních hlásičů, tedy demontáž těch původních a montáž nových, práce by měly trvat do konce června. Rozhlas bude po celou dobu funkční a současný i nový systém budou v provozu paralelně,“ sděluje za město Eva Praumová.

Nový varovný systém by měl rovnoměrně pokrývat celé město. "Jednotlivé hlásiče jsou obousměrné, to znamená, že v případě poruchy bude z hlásiče vyslána informace do vysílacího stanoviště a pracovník úřadu bude moci ihned reagovat na hlášenou poruchu, která se mu zobrazí prostřednictvím informačního systému,“ dodává Eva Praumová.

V současné době lze text každého hlášení rozhlasu najít na webu města. Novinkou bude možnost přečíst si jej také v mobilu v podobě SMS nebo na počítači formou e-mailové zprávy. Zájemci o tuto službu se mohou přihlásit pomocí formuláře na internetových stránkách Rokycan.

Po kompletní instalaci změří technici hlasitost a začnou systém dolaďovat. Obyvatelé města budou moci k nastavení hlásičů zasílat připomínky mimo jiné prostřednictvím webového formuláře.  

Současně Rokycany aktualizují digitální povodňový plán. Na Holoubkovském potoce ve Svojkovicích vznikne nový hladinový profil. Všechny kroky by měly napomoci k včasnému varování obyvatel.

FOTO: ilustrační

Požár vypukl v koupelně chaty v Hrádku na Rokycansku.

"Z objektu byla vynesena jedna propan butanová lahev. Nasadili jsme přetlakovou ventilaci. Požá je bez zranění. Škoda je vyčíslena na 150 tis korun. Příčina požáru je v šetření," uvedl podrobnosti k požáru mluvčí hasičů Petr Poncar.

Rekonstrukce a restaurátorské práce na strojním vybavení si vyžádaly 15,5 milionu korun, na financování se podílela Evropská unie, Plzeňský kraj a Západočeské muzeum v Plzni, které památku spravuje. 

"Během oprav byly zjištěny zcela nové poznatky, které přispěly k prohloubení znalostí vývoje hamru a historie zpracování železa na Dobřívsku,“ informuje Západočeské muzeum v Plzni s tím, že se zpřístupněním hamru veřejnosti ve zkušebním provozu se počítá od úterý 9. června. Zájemci mohou do 4. září památku navštívit za sníženou cenu.

Slavnostní otevření se ale kvůli protiepidemiologickým opatřením uskuteční až 5. září.

Dobřívský hamr je největší a nejvýznamnější památka svého druhu u nás. Dnešní zděná budova vyrostla  začátkem 19. století na místě dřevěných hamrů z let 1658 a 1701. Do druhé poloviny 20. století se zde vyrábělo těžké kované nářadí. V současnosti hamr slouží jako muzejní expozice zaměřená na starou průmyslovou výrobu. 

FOTO: Západočeské muzeum v Plzni 

Všechny záchranářské složky zasahovaly na ejpovickém nádraží po jedenácté hodině večer. "Žena ve věku 51 let po srážce s vlakem utrpěla zranění neslučitelná se životem. Lékařka záchranné služby konstatovala úmrtí. Na místo byl povolán koroner,“ sděluje mluvčí Zdravotnické záchranné služby Plzeňského kraje Mária Svobodová.

Událostí se zabývá policie. "Z dosavadního šetření vyplývá, ze žena šla přímo v kolejišti, poté co vlak vyjel ze zatáčky, došlo ke střetu se ženou. Železniční doprava byla v době šetření částečně omezena," dodává policejní mluvčí Hana Kroftová. 

FOTO: ilustrační

Hned dvě nehody zaměstnaly v rozmezí 20 minut záchranáře v regionu.

"K první došlo v 5:40 hodin mezi Starým Plzencem a Šťáhlavy. Střetla se zde dvě osobní vozidla. Hasiči poskytli jedné osobě předlékařskou pomoc. Dále provedli protipožární opatření a likvidaci uniklých provozních kapalin,“ sdělil mluvčí krajských hasičů Petr Poncar.

"Zdravotnická záchranná služba transportovala z místa muže ve věku 27 let a ženu ve věku 22 let se středně těžkými zraněními a při vědomí do fakultní nemocnice v Plzni,“ doplnil Vítězslav Sladký ze Zdravotnické záchranné služby Plzeňského kraje.

"K nehodě došlo na silnici číslo 180, kdy řidička  vozidla značky Peugeot 307 jela od obce Šťáhlavy ve směru na Starý Plzenec a v pravotočivé zatáčce nezvládla vlivem vysoké rychlosti řízení a vjela do protisměru, kde se čelně srazila s protijedoucím vozidlem značky Skoda Octavia, které řídil muž ročník 1993. Octavia byla odražena do příkopu. Při nehodě došlo ke zranění obou řidičů. Alkohol byl na místě vyloučen. Škoda byla předběžně vyčíslena na 250 tisíc korun," popsala průběh nehody policejní mluvčí Michaela Raindlová. 

K druhé ranní nehodě došlo těsné po šesté ráno mezi Pavlovskem a Dobřívem. "Havarovalo zde osobní vozidlo. Jednu zraněnou osobu jsme předali zdravotnické záchranné službě,“ pokračuje Petr Poncar.

FOTO: HZS PK