Výstava v centru Plzně přibližuje 20. století na příbězích žen - FOTKY

Výstava o plzeňských pamětnicích dějin dvacátého století se koná pod záštitou náměstkyně hejtmana Marcely Krejsové a primátora Martina Baxy. Podívejte se na fotky z vernisáže!

Výstava Století žen je součástí stejnojmenného projektu, jenž zahrnuje i pět medailonků žen ve vysílání TV ZAK a ČRo Plzeň. Projekt finančně podpořil grantový program Plzeňského Prazdroje Prazdroj lidem, informaci jsme přinesli zde, dále město Plzeň a Nadace 700 let města Plzně. Výstava bude k vidění do 7. června.

Najdete tu příběhy z druhé světové války, 50. let, Husákovské normalizace i z roku 1989. Příběhy z východní fronty, nacistického koncentráku, komunistického vězení i z nejvyšších pater komunistické hierarchie. Příběhy, kde ženy byly v roli obětí, i takové, v nichž spolunesou kříž svých rodičů, dětí či životních partnerů.

"Dvacáté století změnilo ženy od základů: zkrátily vlasy i sukně, vyběhly na fotbalový trávník i do boxerského ringu. Ale také umíraly ve válkách a na popravištích. Mnoho žen se zapojilo do protinacistického odboje, 1 117 jich bojovalo ve vojenských jednotkách na frontách druhé světové války. Další tisíce prošly nacistickými koncentračními tábory nebo skončily v komunistických kriminálech. Jen v letech 1948–1952 odsoudily komunistické státní soudy 2 238 žen. Jedna z nich, Milada Horáková, byla popravena," uvádí ředitelka pobočky Paměť národa Západní Čechy Markéta Čekanová.

Výstavu připravila plzeňská pobočka Paměti národa, která ji instalovala v Riegrově ulici v Plzni. "Lidé se zde mohou začíst do příběhu Slávky Altmanové, která bojovala na východní frontě a prošla i Karpatsko-dukelskou operací, Miluše Axamitové, jíž komunisté zatkli snoubence pár týdnů před svatbou, Jarmily Bočánkové, kterou komunistický režim poslal do kriminálu v pouhých osmnácti letech, Jiřiny Fuchsové, která s manželem emigrovala krátce po svatbě, Libuše Hrdinové, která byla v 60. letech v nejvyšších patrech KSČ, Miluše Kepkové, jejíž rodina zaplatila za to, že se za války zapojila do odboje, Hany Kumperové, která prošla nacistickými koncentráky, Věry Náhlíkové, která se aktivně zapojovala do činnosti disentu a v roce 1989 se účastnila protirežimních demonstrací, Heleny Škopkové, která v sedmdesátých letech bojovala za to, aby její děti směly studovat střední a vysokou školu či do příběhu Jiřiny Vrkoslavové, jejíž rodina byla v roce 1953 vystěhována z domova na malou chatu u Seneckého rybníka," zve Markéta Čekanová.

FOTO: Paměť národa Plzeňský kraj