Bolevecké rybníky se začaly budovat před 550 lety

V pondělí 28. března uplyne 550 let od začátku budování bolevecké rybniční soustavy.

Velkorysý plán založit boleveckou rybniční soustavu vznikl ve městě Plzni již v polovině 15. století. Tehdy patřilo rybniční hospodářství vedle vaření piva k nejvýnosnějším odvětvím podnikání. Zpráva o založení rybníka, nyní zvaného Velký, je z 28. března roku 1461. Předcházela ji ale ještě jedna důležitá událost. Se souhlasem krále Jiřího z Poděbrad koupilo město roku 1460 ves Volevec a následně ještě pole a louky od paní Machny Hynkové a jejích synů. Na nově nabytých pozemcích mohlo začít s budováním největšího rybníka.

Velký rybník byl dřív než se narodil slavný jihočeský rybníkář

Dávnou historii Velkého boleveckého rybníka dnes připomíná jednak mohutná zemní hráz, čtvrt kilometru dlouhá s chráněnými čtyři sta let starými duby, a také původní gotická vypouštěcí štola pod hrází. Není bez zajímavosti, že když se Velký rybník začal stavět, v jižních Čechách se teprve narodil věhlasný rybníkář Štěpánek Netolický, předchůdce ještě známějšího Jakuba Krčína z Jelčan.

V 17. století zde bylo 30 rybníků

Stavba dalších rybníků pravděpodobně následovala, ale údaje o jejich založení nejsou zachovány. Více pramenů k historii rybníků je k dispozici až od poloviny 17. století. V roce 1669 bylo na celém plzeňském panství 30 rybníků. Tereziánský katastr z roku 1713 uvádí 11 rybníků: Šídlovský, Volšinka, Velký, Barchan, Vidimáček, Kamenný, Ztracený, Klenovec, Beroun, Košinář, Borek. Později některé rybníky zanikly. Nyní boleveckou rybniční soustavu tvoří rybníky Strženka, Šídlovský, Nováček, Třemošenský, Senecký, Košinář, Velký bolevecký (Bolevák) a Malý bolevecký (Chobot).

Od druhé poloviny 80. let 18. století byly bolevecké rybníky spolu s okolními lesy pronajímány různým měšťanům, v letech 1881 – 1917 byl nájemcem rybníků Měšťanský pivovar. Ten měl zájem hlavně o ledování. U hráze Velkého rybníka měl od 70. let 19. století vymezenu k ledování plochu, která sloužila jeho nástupcům až do roku 1987.
Dlouhá staletí rybníky sloužily chovu ryb a pravidelně se lovily. Zajímavou podívanou byly pro obyvatele Plzně a okolí zejména výlovy Velkého rybníka. Například v roce 1929 se vypouštěl šest týdnů a vylovilo se přes 80 q (metrických centů) kaprů a 4 q štik. Následující krutá zima toho roku byl pro rybniční hospodářství katastrofou, protože polovina všech ryb v plzeňských rybnících pomrzla.