Jak se vyrábí chodská keramika? Čtěte rozhovor s Květou Korečkovou

16.08.2010 13:55

K Chodsku patří chodská keramika. Jak se vlastně vyrábí, kolik lidí vůbec ještě maluje a které druhy jsou nejoblíbenější? Povídali jsme si s malířkou Květou Korečkovou, která má sama dílnu na výrobu chodské keramiky.

Květa Korečková /Chodská keramika / Foto QAP.CZ
IMG_5206Květa Korečková /Chodská keramika / Foto QAP.CZ IMG_5209IMG_5210IMG_5212IMG_5213IMG_5214IMG_5215IMG_5216IMG_5221IMG_5220Chodská keramika /Ketty IMG_5218

Květa Korečková se věnuje výrobě chodské keramiky už léta. Tradičně také prodává na Chodských slavnostech v Domažlicích. Tam jsme jí zastihli i v letošním roce a vyzpovídali ji pro Vás. Čtěte, jaká je je vlastně chodská keramika, co na ní nejvíce kupující oceňují a jaké vzory právě ´frčí´.

Vy máte vlastní výrobu chodské keramiky?

Vyučila jem se v Klenčí pod Čerchovem v Chodovii. Máme dílnu u Klatov, koupili jsme starý statek patřičně rozlehlý a tam nejen malujeme, ale máme tam i prvovýrobu a děláme si vlastní střep. Máme vlastní licí hmotu, takže od prvopočátku jsou výrobky dělané všechny v naší dílně. Potom malujeme, je nás víc, ne jen já sama. Malují pro nás malérečky, co žijou v Klenčí, Postřekově, na Dílích. Ty malujou doma, my jim zavážíme keramiku, no a potom se to vypálí.

Kam všude chodská keramika od Vás jde?

My dáváme hlavně sem do Domažlic do krámu, do Chodovie a po celé republice. A vyvážíme dokonce i na Tajwan (smích). Právě říkají, že je to první keramika, co se vozí do Číny, protože se normálně vozí všechno z Číny sem.

Jaké existují dekory chodské keramiky?

Dělá se jak bílá, na bílou glazuru, tak v černém provedení, na černém podkladě. A potom pracnější vzory, to jsou složitější dekory například pro sběratele, věci na zakázku, nápisy s blahopřáním, k svátku, narozeninám, co si zákazník řekne a objedná.

Vy potřebujete na výrobu chodské keramiky licenci nebo jak to funguje s autorskými právy?

Všichni, kteří malujeme, tak máme vlastně výuční list. Na to vlastně nejdou autorská práva, protože to je krajová secialita. My akorát, co vyrábíme, tak máme místo původu, že tato keramika pochází z oblasti jihozápadních Čech. Ale vlastně dekor vychází z tradice a je všech lidí. Vychází ze vzorů nábytku, krojů atd. Je to takové kulturní vlastnictví. Takže vlastně, kdo umí malovat a je šikovný tady v té oblasti, může bez problémů malovat.

Jak dlouhou už prodáváte na Chodských slavnostech?

Já ani nevím, už řadu let. My dodáváme sem do krámu pod radnici a nejdříve chodili jejich zaměstnanci a postupně jsme začali chodit sami a předvádíme tady malování keramiky Tak určitě 8, možná 10 let.

A o co je největší zájem?

Asi největší zájem je o výrobky, na kterých jsou nápisy z Domažlic. Protože turisti si chtějí koupit něco, co jim připomene, že byli v Domažlicích.

Co je nějaká vaše specialitka nebo raritka?

Teď v mé oblibě je, že maluju na výrobky ptáčky.To jsou vlastně staré dekory. Právě tyto staré vzory se opakují.  Ty ptáčci se dělaly v minulosti kolem roku 1910. Takže vždycky se mi něco z toho zalíbí, vidím nějaký starý výrobek nebo například motivy, klasy na zástěře a právě to člověk může použít. Protože to vychází z té staré tradice soukromých výrobců první republiky apod.

Kolik existuje motivů?

Je velké množstí motivů. Jsou základní květy a záleží, jak je poskládáme. Každá malířka má svůj rukopis, trošičku odlišný. To  poznám, když se podívám podrobně a kterákoliv z kolegyň také. A záleží to na té skladbě motivů. Ale vzory jsou bílý, černý a potom jsou vzorované. Ale těch motivů je spousta.

Kolik lidí na Chodsku se věnuje výrobě a malování chodské keramiky? Dokážete odhadnout?

Já myslím, že je nás čím dál tím míň, co malujeme. My postupně stárneme a ti mladší, nikdo moc nemaluje. Ale takových výrobců, kteří si sami dělají prvovýrobu, jsme dva až tři. Pro nás maluje asi 6 malířek po vesnicích.

A co vaše děti?

Děti jsou fandové do Chodské keramiky, ale nevěnují se tomu. Možná to budou jednou sbírat, ale aby seděli a malovali, tak to asi ne.

A jak jste se k tomu dostala Vy?

Já jsem chodila do Klatov na základku a ředitel školy měl manželku z Klenčí, jmenovala se za svobodna Baarová a byla malířka keramiky. A ředitel si zavolal rodiče a řekl jim, že dobře maluju, jestli by mě nechtěli dát učit do Klenčí. Pak jsem žila asi 5 let v Klenčí a potom jsme sháněli nemovitost na výrobu. Pak jsme sehnali v Chlistově, odkud pocházím, a tam máme velký statek a dostatečné prostory na prvovýrobu keramiky. Máme sklady a dostatečné prostory, protože k tomu je nutných spousta forem atd.

Vaše výrobky patří mezi certifikvané originální výrobky?

Ano,máme certifikát na Šumava originální produkt. To je vždy na dva roky, po dvou letech se žádá a obnovuje.

SDÍLEJTE ČLÁNEK
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT