Kysané zelí není vždy tak zdravé, jak si lidé myslí

Lidé většinou považují kysané zdravý za velmi zdravou potravinu, která je plná vitamínu C a navíc obsahuje bakterie mléčného kvašení, které nalezneme také například v jogurtech. Ne všechny výrobky si však zdraví prospěšné hodnoty uchovalí i po procestu chemické konzeravace či sterilizace.

„Mnohé výrobky nelze vůbec považovat za zdroj vitamínu C,“ říká manažer testování Václav Beneš a upřesňuje: „zklamáním v tomto ohledu bylo slovenské kysané zelí značky H + H, a také výrobek Znojmia Kysané zelí (Hamé, Kunovice).“ Oba výrobky přitom na obsah vitamínů na svém obalu lákají.

Zelné listy obsahují bakterie mléčného kvašení. V čerstvém stavu si své výživné hodnoty uchovají ale pouze zhruba do 14 dní. Výrobci zelí proto dále zpracovávají, aby vydrželo déle. „Důsledkem těchto postupů je ovšem úbytek přirozeně se vyskytujících a zdraví prospěšných bakterií. Ve významnějším množství přežily pouze ve čtyřech z 12 kysaných výrobků. Nejvíc jich bylo ve výrobku Lidl Chira Sauerkraut,“ uvádí Václav Beneš. S vyšším množstvím mléčných bakterií byl ale také spojen vyšší výskyt nežádoucích kvasinek.

Výrobce by měl na obalu výrobku také deklarovat použitý druh konzervantu a nezamlčovat informace o chemické konzervaci i ve sterilovaných výrobcích. Testy například ukázali obsah kyseliny benzoové v bílem sterilovaném zelí značky Viva gourmet, o čemž na obalu nebylo ani zmínky.

foto : Ilustrační