Je tady Štědrý den! Vánoce začnou, až vyjde první večerní hvězda

Štědrý den (24. prosince) je den či předvečer předcházející v křesťanství tomu nejdůležitějšímu datu - narození Ježíše Krista (25. prosince). Štědrý den je většinou lidí chápán jako začátek Vánoc. Patří ale ještě do adventu, Vánoce začínají, až když 24. prosince vyjde první večerní hvězda.

Usedáme ke štědrovečerní večeři, zdobíme vánoční stromy, možná se i přes den postíme, zpíváme koledy atd. Jaké jsou zvyky na Štědrý den? Kde se vzaly a jak je lidé dodržovali dříve? 

Také vám říkali, když jste byli malí, když nebudeš jíst, uvidíš zlaté prasátko? Dnes už je to pro děti spíše "hláška" z reklamy na Kofolu, která běží před každými Vánoci. Dříve se ale lidé na Štědrý den postili, nejedli až do štědrovečerní večeře. Ke stolu zasedali, až když začaly Vánoce, když vyšla první večerní hvězda. Když vydrželo dítě nejíst, rodiče mu v dávných dobách dělali na zeď zlaté prasátko - odrazem ze zrcátka.

Čočka, kterou dnes řada lidí jí 24. prosince k obědu, byla součástí hojné večeře na Štědrý den. Byla symbolem hojnosti a peněz. Podával se také hrách, který spojoval rodinu v dobrém i zlém, polévka pro sílu a kuba. Ten měl zase symbolizovat pohodu a radost. A potom všem se jedla ryba nebo nějaký masitý pokrm.

Bramborový salát se při štědrovečerní večeři začal objevovat až v 50. letech minulého století.

Dosud známými zvyky jsou rozkrajování jablíčka nebo pouštění lodiček. Dříve se také lilo olovo nebo házel střevíc. Šupiny z kapra se dávaly pod talíř, aby bylo dostatek peněz. Říká se, že od štědrovečerní večeře, se nemá vstávat a u stolu by měl být sudý počet lidí.

K Vánocům patří koledy, purpura nebo František. A také svíčky, červená symbolizuje životní sílu, žlutá očekávání a bílá je sváteční.

Tak hezký Štědrý den a celé Vánoce! Ať už dodržujete zvyky nebo ne:)