V Prazdroji pokračuje unikátní pivovarské řemeslo. Bednáři mají nové členy

Parta bednářů Plzeňského Prazdroje, která je poslední pokračovatelkou tohoto slavného pivovarského řemesla, má nové členy. Jsou jimi Josef Kyvíř a Jan Hájek. Pasování předcházelo smolení velkých ležáckých sudů, které dvakrát ročně prověřuje um všech plzeňských bednářů. 

Prazdroj má celkem osm bednářů, kteří se starají o pivovarské sudy a kádě, ve kterých kvasí a zraje proslulý ležák Pilsner Urquell. Kromě toho vyrábějí i menší sudy a soudky pro různé slavnostní příležitosti. Při mistrovské zkoušce, kterou musí bednářští tovaryši zvládnout, sami vyrobí pivní sud, který po naplnění pivem zvednou nad hlavu. „Tím dokáží, že je správně vyrobený, tedy že těsní a může se v něm uchovávat pivo,“ říká mistr Josef Hrůza, šéf bednářské party, který osobně nové členy pasoval.

Plzeňská bednářská parta zároveň v těchto dnech smolí dubové ležácké sudy. Pivovar jich má ve svých sklepích více než stovku. Ty se z ležáckých sklepů vyvezou do bednárny dvakrát ročně a současně se smolením se případně i opraví.

„Smolení je tradiční postup údržby sudů. Používáme smolu nahřátou na více než 200 stupňů Celsia. Nalije se do sudu a jejím převalováním se rovnoměrně rozprostře po celé ploše sudu a dezinfikuje ho. Zároveň tato vrstva zajistí, že pivo nebude v přímém kontaktu se dřevem, aby z něj nepřebíralo nežádoucí vůně a chutě,“ vysvětluje proces Josef Hrůza.

Bednáři vždy byli neoddělitelnou součástí pivovaru. Už v době první republiky, konkrétně v roce 1926, si tehdejší Měšťanský pivovar v Plzni nechal registrovat kruhovou ochrannou známku s bednářským soudkem, který se stal do dnešní doby jeho neodmyslitelnou součástí a jedním ze symbolů pivovaru. Plzeňské pivovarské bednářské řemeslo je natolik unikátní, že usiluje i o zapsání na seznam UNESCO. Je již aktuálně zapsáno na krajském seznamu kulturních nehmotných statků, a v nejbližších dnech se má rozhodnout i o tom, zda postoupí do národního seznamu.

FOTO: Plzeňský Prazdroj