Jana Ondrušková jako Heda. Plzeňská činohra odhalí tvář toxické hrdinky

„Jsou lidé, na které nefungují návody na šťastný život – Heda je jednou z nich.“ S touto myšlenkou adaptuje činohra Divadla J. K. Tyla slavnou Ibsenovu hru Heda Gablerová. Autorkou nové adaptace je dramaturgyně činohry DJKT Dana Hlaváčová, režisérkou je nedávná absolventka DAMU Gabriela Gabašová. 

Ta vnímá Hedu jako ženu, která bolestně naráží na představy o tom, jak má vypadat „správný život“. „Žijeme v době návodů na štěstí – existují představy o tom, jak má vypadat správná kariéra, vztah nebo seberealizace. Jenže jsou lidé, na které tyto návody nefungují. Heda je jednou z nich. Nechceme ji jednoduše označit za hysterickou nebo šílenou, ale podívat se na svět jejíma očima,“ vysvětluje režisérka.

Nové pojetí vychází z psychologického dramatu Heda Gablerová z roku 1890, v němž Ibsen vykreslil portrét ženy, pro niž tehdejší společnost nenabízela přijatelnou roli. Heda, dcera generála Gablera, se po návratu z líbánek ocitá v dusivé realitě manželství s ambiciózním, ale poněkud fádním badatelem Jørgenem Tesmanem. V touze po vzrušení a moci začne manipulovat lidmi kolem sebe – a rozehraje tak nebezpečnou hru směřující k tragédii.

Ibsenova Heda Gablerová patří k titulům, které se v této sezóně vracejí na česká jeviště. Plzeňská inscenace přináší vlastní svébytný pohled na jedno z nejzásadnějších dramat moderního divadla.

Adaptace nese název Heda, který zdůrazňuje pohled na hlavní postavu jako na svébytnou bytost, nikoli pouze jako na dceru slavného otce nebo manželku úspěšného vědce. „Stěžejní pro mě nebyl jeden konkrétní moment příběhu, ale samotná pozice titulní hrdinky. Je to žena plná rozporů, kterou většinou poznáváme jen skrze pohledy ostatních. Pokusila jsem se její vlastní hledisko postavit do popředí a dát jí více prostoru, aby bylo lépe pochopitelné, co se za jejími činy skrývá,“ přibližuje svůj přístup Dana Hlaváčová.

Titulní roli ztvární Jana Ondrušková, pro kterou jde o jednu z nejvýraznějších hereckých výzev. „Heda je v mnoha ohledech toxická osobnost s až patologickými projevy. Když ale rozebereme důvody jejího jednání, zjistíme, že některé z těch pocitů zná vlastně každý z nás. Ty střípky jejího chování jsou proto do určité míry pochopitelné – jen my bychom je asi řešili jinak, důstojněji. V některých věcech s ní dokážu soucítit, třeba v tom, jak prožívá lásku. Jen doufám, že v sobě mám přece jen více laskavosti než Heda,“ říká Jana Ondrušková. 

Scénografie Michala Spratka pracuje s torzem moderního interiéru, který působí jako nedokončený prostor – symbol slibů a očekávání, jež se nikdy nenaplnily. Kostýmy Barbory Klenové propojují současný design s odkazy na nordickou kulturu.

Premiéra se uskuteční 21. března 2026 na Malé scéně DJKT, den po výročí narození Henrika Ibsena (20. března 1828). Kromě Jany Ondruškové se diváci mohou těšit na Libora Stacha, Petra Urbana, Michala Štěrbu či Apolenu Veldovou a novou členku souboru Veronika Pichlerová.

„Ibsenova Heda je postava, která nás nutí přemýšlet o tom, jaké následky může mít manipulace s lidmi kolem nás. Touha po moci a kontrole nad druhými může snadno překročit hranici, za níž už zůstává jen bolest a zklamání. Oceňuji, že plzeňská činohra přináší novou interpretaci tohoto silného dramatu, ve kterém jsou mezilidské vztahy překvapivě podobné těm dnešním,“ uvedla Eliška Bartáková, radní města Plzně pro oblast kultury a památkové péče.

Vstupenky mohou diváci zakoupit v pokladně předprodeje DJKT (Smetanovy sady 16, Plzeň), online na webu djkt.eu nebo v síti Plzeňská vstupenka.

Foto DJKT Alžběta Huclová