Ničivé povodně v Plzni připomene výstava

V pondělí 13. srpna bude v Plzni zahájena výstava, která připomene ničivé povodně ze srpna 2002. Ty se tehdy nevyhnuly ani západočeské metropoli, kde za deště 6. srpna nikdo netušil, kolik vody v Plzni bude!

Nenápadný déšť

Po první vlně povodní, která napáchala škody jen v některých okrajových částech města, začalo v neděli 11. srpna nad západními Čechami pršet vydatně a déšť přestal až v úterý 13. srpna dopoledne. Nasycená půda už nedokázala další vodu pojmout. "Zvedla se hladina Úslavy, s malým zpožděním pak Úhlava a o půlden déle Radbuza. Díky manipulaci na přehradě Hracholusky se podařilo oddálit příchod povodňové vlny z řeky Mže do Plzně v době nejvyšších průtoků na ostatních řekách, a tím zabránit dalšímu zhoršení již tak kritické situace," popisuje mluvčí magistrátu Zdeňka Kubalová.

Zaplaveno bylo 1509 hektarů území města!

Nejhůře na tom byly Koterov, Božkov, Roudná. Pod vodou se ocitl rovněž střed města – Denisovo a Anglické nábřeží a také Štruncovy sady, Rychtářka a lokalita U Zvonu. Prudký déšť komplikoval dopravu. Nedalo se například projet Karlovarskou ulicí pod kruhovým objezdem, uzavřely se všechny mosty přes řeky (kromě mostu Milénia). Kolabovala doprava, zásobování. Ve středu 14. srpna voda postupně opadávala.

Škody

Škody v Plzni byly vyčísleny na 562 milionů korun. V prvním roce po události uvádí magistrát výši škod na městském majetku zhruba 250 milionů korun - na komunikacích 24 milionů, na technické infrastruktuře 173,3 milionu, na veřejných prostranstvích 8,1 milionu a na domech ve vlastnictví města 42,4 milionů korun.
Kvůli povodni spadlo či bylo v Plzni strženo 22 objektů. V majetku města byly tři domy – Planská 7, Luční 40 a dům U Zvonu 4-6, u něhož nařízení o odstranění stavby vyvolalo značnou polemiku. Především pro jeho stav ohrožující život a zdraví osob byl 30. srpna v dopoledních hodinách odstřelen.
Sto třináct náhradních bytů poskytlo město povodní postiženým občanům, z toho natrvalo poskytnutých bytů bylo nakonec 34.
Nebylo to poprvé

Z historického hlediska šlo o povodeň srovnatelnou s léty 1845 a 1890. Voda se Plzni nevyhnula ani v dubnu 1975, kdy škody na Plzeňsku dosáhly 100 milionů korun, jedna osoba zahynula. V červenci 1981 přinesly nejvíce vody přítoky Berounky (Úslava, Klabava a Litavka), vyhodnocené jako 100-200leté. Vlnu ze Šumavy tehdy výrazně zmírnila vodní nádrž Nýrsko. Přesto byla na dolním toku Úhlavy dosažena úroveň 50leté vody. Škody přesáhly 120 milionů korun, k obětem na životech nedošlo.

Protipovodňová opatření

Město Plzeň i Povodí Vltavy vynakládají mnohamilionové částky na protipovodňová opatření. Příkladem je opatření na řece Berounce u železničního mostu v Jateční ulici. Napřímení oblouku řeky a prohloubení průlehu zkapacitňuje odtok vody při povodni z centrální části města. Efekt úpravy by měl být značný. Další opatření jsou v plánu.