Nové divadlo uvede unikátní oratorium Jana z Arku na hranici - FOTKY

Spojení všech souborů Divadla J. K. Tyla, na 170 účinkujících, skvělý světelný design a především příběh, který už staletí fascinuje. To je novinka, která se představí už o tomto víkendu v Novém divadle v Plzni. Oratorium švýcarského skladatele Arthura Honeggera Jana z Arku na hranici je podle divadla vyvrcholením operní sezóny propojené heslem "tajemství a mysteria".

Děj oratoria se odehrává v posledních okamžicích života Panny orelánské. Před diváky se rozprostírá celý její život, intimní zpověď a odvezdání. Kromě výkonů pěvců a desítek účinkujících, včetně extrémně rozšířeného orchestru, je oratorium význačné i scénickým provedením a světelným designem. 

Volba právě tohoto díla byla pro šéfa opery a zároveň režiséra jasná. Co ho něm fascinovalo? "V první řadě provázanost nejniternější intimity a pokory a monumentálního, až operně efektního formátu díla. Dále fantaskně imaginativní přístup k vyprávění příběhu. Přeci jen Jana byla v době své smrti ještě dítětem a všechny scény jsou nazírány právě z toho hlediska. Inkvizice se mění ve zvířata, nebezpečná i komická zároveň, králové hrají karty o Janinu duši, nebesa se otevírají za zvuků hlasů svatých, kolem Jany procházejí andělé, otevírá se země a zní hlasy pekel. Celé mi to připomíná fantaskní psychedelickou fresku, jíž však dominuje světlo věčnosti. I scénicky se proto budu snažit o těsné propojení opulentního vizuálního expresionismu s meditativní minimalistickou kompozicí," říká Tomáš Pilař.

Obrovskou devizou je samozřejmě hudba. "Je to bohatost a fascinující hloubka Honeggerovy hudby. V Janě z Arku zazní názvuky snad všech hudebních žánrů, které do té doby na světě existovaly. Počínaje gregoriánskými melismaty, přes palestrinovskou polyfonní práci, francouzské tance, bachovský a regerovský kontrapunkt, impresionistickou hudební barevnost, až po vyhrocený tvrdý expresionismus Honeggerovy doby,“ dodává Tomáš Pilař.

Jana z Arku na hranici se navíc nejspíš stane jednou z nejsilněji zastoupenou innscenací. Kromě desítek učínkujících na jevišti, se totiž muselo speciálně rozšířit i orchestřiště.

Historická fakta i filmy a velká část sama sebe. Při zkouškách nechyběly ani slzy...

Hlavní role Johanky se ujala operní pěvkyně Ivana Klimentová. Jak se sama svěřila na roli se připravovala pečlivě. Vycházela nejen z historických faktů, ale i z řady filmů. To všechno ovšem musela spojit s nejpodstatnější esencí, kterou je lidská osobnost. "Pro tuto roli je podstatné dát jí, co možná nejvíc sama ze sebe," říká Ivana Klimentová.

V mnoha okamžicích to bylo prý hodně těžké a často došlo i na slzy. "Člověk tam nachází řadu témat a věcí, které řeší ve svém životě. Já jako maminka jedenáctileté holčičky se i tady na jevišti setkávám s malou Johankou, která připomíná dětství. Jsou tam určité momenty, kdy jsem na jevišti měla problémy, kdy jsem i brečela. Člověk ale musí od těch slz ustupovat, protože na konci musí plakat divák a ne protagonista," dodává operní pěvkyně.

V mluveném partu titulní postavy alternuje Ivana Klimentová s herečkou Klárou Kovaříkovou, Bratra Dominika ztvární herec Jaroslav Someš. O pěvecké úlohy se podělí sólisté Radka Sehnoutková, Ivana Šaková, Ivana Veberová, Jana Foff Tetourová, Alžběta Vomáčková, Tomáš Kořínek, Jevhen Šokalo, František Zahradníček, Pavel Horáček a Dalibor Tolaš.

Hudebně oratorium nastudoval Oliver Dohnányi, o výtvarnou stránku se postaral Daniel Dvořák, o kostýmy Aleš Valášek a o světelný design Daniel Tesař.

Jana z Arku na hranici je určená ale výhradně jen pro abonenty a uvádět se bude v omezeném počtu repríz. Premiéra je na programu v sobotu 4. června. Vzhledem k tomu, že oratorium trvá zhruba hodinu a dvacet minut, nebude tentokrát ani přestávka.

FOTO: Pavel Křivánek