Popeleční středou začal čtyřicetidenní půst

Masopust nazývaný také jako karnevalové období se v minulosti slavil v období od Tří králů do Popeleční středy. Popeleční středou začíná postní období před Velikonocemi. Maškarní zábava, která probíhala zpravidla na masopustní úterý, tedy v úterý před Popeleční středou, byla vyvrcholením masopustu. Po popeleční středě následuje čtyřicetidenní půst. V křesťanství je půst nebo-li postní doba obdobím přípravy na Velikonoce. V západní církvi začíná postní doba Popeleční středou a trvá 40 dní (kromě nedělí) a celá doba vrcholí Svatým týdnem, při němž si křesťané připomínají ukřižování Ježíše Krista.

Půst v křesťanství neznamená jen zdržení se jídla a abstinence, ale znamená to například i všímat si více druhých a vykonávat dobré skutky. V půstu by se měl veřící soustředit na svůch duchovní růst a připravit se na Velikonoce - největší křesťanské svátky roku. Liturgická barva postní doby je fialová.

V postní době má člověk pracovat na proměně a obnově svého života, aby mohl žít opět plně jako křesťan. Mezi dny postní doby, které nesou tradiční označení, patří ještě 4. neděle postní, zvaná Laetare, a 6. neděle postní, běžněji Květná neděle, jako připomenutí dne vjezdu Ježíše do Jeruzaléma.

Postní praxe byla v minulosti poměrně náročná, nemohlo se jíst maso, ryby, vejce a ani mléčné produkty a bylo zvykem jíst jen jednou denně. V dnešní době katolická církev zavazuje ke čtyřiceti dnům půstu katolíky od 16 do 60 let. Na Popeleční středu a Velký pátek jako dny přísného postu je dovoleno sníst pouze jedno velké jídlo denně a mimo to existuje ještě půst od masa, předepsaný pro tyto dva dny a všechny pátky roku. Tento páteční půst je ale možné nahradit jiným skutkem pokání.