V Plasích se otevírá nový prohlídkový okruh

Co uvidíte v novém prohlídkovém okruhu?

"Rozsáhlý barokní mobiliář, jako je například pětice honosných oltářů, bohatě vyřezávané lavice či velkoformátové obrazy, jedinečné varhany z roku 1688 patřící mezi deset nejlepších v Čechách či zasklený, na Plzeňsku málo obvyklý relikviář s barokně oděnou kostrou - ostatky svatého Antonína," vyjmenoval pár zajímavostí David Růžička s tím, že se památkářům podařilo domluvit s vlastníkem kostela - Římskokatolickou farností Plasích na vhodné formě zpřístupnění i prezentace památky.

"Někdejší klášterní kostel Nanebevzení Panny Marie patří k nejstarším a zároveň nejvýznamnějším stavbám areálu, neboť v minulosti býval konventním kostelem plaských cisterciáků. Třílodní kostel ke konventu patřil až do zrušení kláštera v roce 1785, poté se stal farním," poznamenal Růžička.

Kostel Nanebevzení Panny Marie

Nový okruh představuje nejstarší a nejdůležitější stavbu plaského kláštera. "Prohlídka zahrnuje návštěvu bývalého konventního kostela Nanebevzení Panny Marie s výkladem o jeho historii, přestavbách, umělecké malířské a řezbářské výzdobě, unikátních varhanách i cisterciácké spiritualitě," uvedl Růžička.

Relikviář sv. Antonína, římského mučedníka

V Plasích uvidíte skutečný unikát - ostatky svatého Antonína. "Na oltáři z dob předposledního opata Fortunáta Hartmanna se nachází rokoková zlacená zasklená rakev s ostatky římského mučedníka sv. Antonína, které byly nalezeny v římských katakombách. Plaskému klášteru je daroval opat tyrolského kláštera Stamb František Lachner. Velmi kvalitní výzdobu ostatků bohatě zlaceným poloprůsvitným rouchem i dořezání chybějících kostí ze dřeva provedl fráter Adalbert, konvrš kláštera ve Waldsass, který měl zkušenosti s podobnou výzdobou jiných ostatků," vysvětlil Růžička a dodal, že zasklená rakev má v čelní straně západky pro dřevěný bohatě malovaný kryt, který znázorňuje podobu mučedníka přesně v té poloze, ve které se nachází nyní v rakvi.

Unikátní zrestaurované varhany

V roce 1688 vytvořil varhany pro plaský kostel Abraham Starck z Lokte. "Kromě kvalitního zvuku zaujme i varhanní skříň, zdobená dřevořezbami a bohatou sochařskou výzdobou anděly hrající na hudební nástroje. Tento nástroj patří mezi deset nejlepších svého druhu u nás, bývá srovnáván například s varhanami v Týnském chrámu v Praze," prozradil Růžička a dodal: "Není divu, že si je vybral známý český varhaník Jaroslav Tůma k natočení svého CD. Varhany byly restaurovány po dobu více než šesti let a na své místo byly osazeny znovu asi před třemi lety. Na restaurování dohlíželi mimojiné i pracovníci plzeňského pracoviště Národního památkového ústavu, například současná ředitelka Mgr. Ludmila Drncová."