Víte, jak slavili Štědrý den naši předkové?

Štědrý den, který připadá na 24. prosince, je posledním dnem přípravy na vánoční svátky. Ve středověku se jednalo o poslední den roku, který začínal právě na slavnost Narození Páně 25. prosince. Se Štědrým dnem je spojeno množství předkřesťanských i křesťanských zvyků a pověr.

Štědrý den začínal poslední adventní jitřní mší, při kterých byly požehnány ozdoby z přírodních materiálů, kterými se zdobila domácnost. Co je zajímavé, je historie vánočních stromků. Ta totiž u nás nemá dlouhé tradice. V měšťanských rodinách se začaly zdobit stromky až ve 40. letech 19. století a to pouze cukrovím, výrobky ze dřeva, perníku a pečiva.
Po večeři bylo zvykem zpívat koledy a případně rozdávat dárky. Nadělování dárků bylo původně spjato s 6. prosincem, památkou sv. Mikuláše, ae postupně se tento zvyk přesunul právě na Vánoce. Tradičně je ten, kdo „naděluje dárky“, nazýván Ježíšek, čímž se zřejmě vyjadřuje víra, že vše dobré, co člověk dostává, má od Boha.
K Štědrému večeru se pojí také řada tradičních obyčejů. Díky nim se totiž naši předkové snažili odhadnout průběh nového roku. Mezi tyto zvyklosti patří schování kapří šupiny pod talíř, pouštění lodiček, rozkrajování jablka, házení pantoflem, klepání střevícem na kurník, barborky, lití olova apod.
V katolické církvi večer Štědrého dne představuje začátek oslavy Narození Páně, která připadá na 25. prosince. Proto den tradičně končí půlnoční mše, kterou začíná samotná církevní oslava narození Ježíše Krista. Hlas půlnočních zvonů má prý kouzelnou moc, jejich hlasem se o štědrovečerní noci otevírají poklady a probouzejí mrtví.

Zdroj:Wikipedie