Výstava Secesní sklo z Klášterského Mlýna začala

Výstava Secesní sklo z Klášterského Mlýna byla zahájena v Západočeskémmuzeu v Plzni. Jde o velmi zajímavé kousky z různých sbírek, které představují sklárnu právě v Klášterském Mlýně. O historii nyní již zaniklé sklárny a o skle samotném zjiš´toval více QAP.

Klášterský Mlýn je místní část Rejnštejna. To je šumavské městečko asi 20 kilometrů za Sušicí. A právě zde se před 175 lety začala psát historie sklárny a s ní i velmi známého, nejen u nás ale i ve světě, secesního skla. "Sklárna vznikla v době, kdy se české sklářství začalo slibně rozvíjet. Založil ji Jan Křtitel Eisner nikoli Johann Lötz, jak by se někdo mohl dle názvu sklárny domnívat," vysvětluje kurátor výstavy Jan Mergl. Sklárna byla totiž zapsána pod názvem Johann Lötz vdova a to v roce 1855 ženou právě Johanna Lötze, Susanne. Ta získala sklárnu v roce 1851. První výrobky však ze sklárny vyšly v roce 1836.

Sklárny se později asi kolem roku 1879 ujal Maxmilián Spaun, z rodiny Spaunů, s nimiž byla majitelka sklárny, Susanne Lötz, spřízněna. Maxmilián vystudoval obor sklářství a převzal sklárnu. Za jeho doby nabyla sklárna největší slávy. Spjil se ještě s Eduardem Prochazkou a sklárnu vedli společně. Získali například kolem roku 1900 velké ocenění v Paříži, kde jiná česká firma ocenění nikdy nedošla.

V roce 1895 se datují počátky secesního skla jako opřádané a obalované sklo. V roce 1898 začala sklárna vyrábět secesní irisované sklo podle vzoru z Ameriky a nazvala ho Phänomen. Irisované sklo je sklo pokryté tenkou vrstvou kovu a právě ta tenká vrstva kovu může za duhové odlesky skla. A právě toto irisované sklo bylo jedním z nejslavnějších z Klášterského Mlýna.

Sklárna si později prošla konkurzem, v roce 1911. Pak také znárodněním a její totální konec se datuje k roku 1951, kdy byla zcela vymazána z rejstříku firem.

Secesní sklo z Klášterského Mlýna má své místo v muzeích i expozicích po celém světě.